Kapitola pátá (S01E05)

Když je výjimečný každý díl, pak není výjimečný ani jeden. To u tohoto seriálu vůbec pravda. Nejprve mě překvapilo, že se tolik scén natáčeli v Česku. Poté opět skvělá kamera, o hereckých výkonech ani nemluvě a skvělý děj, který se někam posouvá (myslím, že ve třetím díle se nějak zasekl... nebo ve druhém, nevím). Prostě báječné. (14.10.2018)

Opět vynikající epizoda, v níž se Einstein konečně dostává tam, kde chtěl vždycky být. Stává se profesorem na univerzitě a věnuje se své vědecké práci. Současně se mu díky jeho převratným myšlenkám a geniálním nápadům daří oslovovat širokou odbornou veřejnost a ačkoliv na první pohled působí plachým dojmem, dokáže svoji genialitu skvěle prodat a díky tomu se mu nabízí nové možnosti, o kterých si dříve mohl nechat snad jen zdát. Setkává se ovšem i s nepříjemnostmi, které zejména v další etapě jeho života přerostou do gigantických rozměrů, a na jeho konci bude 6 miliónů mrtvých. Ano, mluvím o problematice židovství a holocaustu. Co mě na tomto dílu velmi překvapilo, byl způsob uvažování, kdy v roce 1911, když Einstein přišel do Prahy, bylo město rozdělené do tří kast, kde nejvýše stáli Němci, poté Židé a na posledním místě se krčili Češi. Myslím si, že tohle rozhodně není správný výklad dějin, a Češi rozhodně nebyli v té době tak slabí, jak to chtěli autoři zde vykreslit. Einstein se rovněž setkává s řadou významných lidí, z nichž nejvýznamnější byl bezesporu císař Franz Josef I., který podepsal i jeho jmenování na Karlo-Ferdinandově univerzitě v roce 1912, dále pak např. s Franzem Kafkou, a v neposlední řadě také s Marií-Curie Sklodowskou, laureátkou Nobelovy ceny, kterou výborně ztvárnila Klára Issová. Ačkoliv v profesním životě se Albertovi daří nadmíru dobře, v rodinném je to úplně naopak. S Milevou si téměř v ničem nerozumí, mají časté neshody a manželství není šťastné. Velmi se těším na další pokračování této skvělé série, která je i přes drobné výhrady vskutku nesmírně povedená a je důstojnou oslavou tohoto skvělého fyzika, vědce a vlastně i jako člověka vůbec. (13.10.2018)

Potěšil mě Stürgh, Franz Josef. Praha už byla horší. Představit jí jako město tří kast, kde tou hlavní jsou Němci, pak židé a nejníže Češi, bylo podle mě nešťastné. Když už tu filmaři byli, mohli to udělat přece jen správně. Český živel v této době nebyl někde dole, naopak, byli to Němci, kteří ztráceli půdu pod nohama. Ale jinak nemůžu nic říct. A to setkání s Kafkou beru jako takový odlehčující vtip. (26.05.2017)

"I wish I could just move beyond the damn theory. It makes me feel like a, like a charlatan. It only covers a specialized circumstance. Speed's not always constant. The world is spinning. That's a form of acceleration. The theory disregards that entirely and it says nothing at all about gravity. The theory is still incomplete. I'm stalled. And to make matters worse, I've been asked to lecture on it at a conference in Salzburg." (21.11.2018)

V tomto díle jsou dvě časové roviny, jedna je o dospělém synovi Eduardovi a jeho psychickém stavu, druhý jede v Albertově životě dál, kdy teda není ve vztahu se svojí manželkou spokojený (stejně tak není spokojena i ona), zato děti má rád a přijímá nabídku stát se akademikem v Německu (roli sehrává i jeho sestřenice), po tom, co se mu nelíbilo v Praze a téměř se vrátil do Curychu. Setkání nejen s Marii Curie příjemně oživují i tak zajímavý děj. (20.10.2018)