Válka nestvůr

„Furankenshutain no kaijû: Sanda tai Gaira“ je přesně ten kaiju film, který očekáváte. Je zde napětí, jsou zde triky, tentokrát opět celkem ucházející, je zde destrukce a souboj monster. Přesto si nemůžu pomoct, ale Ishirô Honda na mě začíná působit jako neskutečný rutinér, který už se prostě ty filmy naučil točit co nejsnáze a jede takhle každý další. Je to škoda, protože první díl byl i v jeho režii přece jen invenčnější. (30.11.2014)

Klasický japonský monster movie pohybující se kdesi na hraně mezi vážným pojetím a guilty pleasure. Neznalost prvního dílu mě při sledování nijak neomezovala, naopak aspoň odpadla otravná expozice tak obvyklá u podobných filmů. Bohužel ani to nezabránilo nudě, jelikož průměrné bojové pasáže, postrádající vtipnost třeba soubojů Godzilly s King Kongem z jejich památného setkání v roce 1962, se zde vyskytují příliš málo a většinu času tvoří záběry různých vojenských přesunů, na kterých je zajímavý pouze vydařený hudební doprovod. Jinak mi unikl smysl používané terminologie, kdy monstra ze začátku označovaná jako Frankenstein se najednou nazývají Gargantua, aniž by ten přechod měl nějaké zdůvodnění. V rámci žánru se ovšem stále jedná o sledovatelný průměr. (06.03.2011)

Kombinace modelářských hračiček s reálnými záběry má prostě super kouzlo. Tohle na těch japonských monster movies mám moc rád. V tomto případě se tvůrci vyloženě vyřádili a použili tolik všemožných modelů aut, lodí, střelných zbraní, maket budov, mostů, silnic a měst, že i tohle je muselo přijít na pěknej balík peněz. No a pak tu máme dva Frankensteiny (gigantičtí opičáci), kteří se mezi sebou rubou hlava nehlava a u toho vydávají příšerné zvuky :). Ten, který žije na souši je hodný, druhý, jemuž vyhovuje moře si rád pochutnává na lidech a boří vše, co mu stojí v cestě. Jasně, je to víceméně úsměvné, scénář a dramaturgii nemá cenu řešit, tady jde přece hlavně o zábavu. Chvílemi je to takovej mix King Konga s Godzillou. Hudbu složil klasik Akira Ifukube a nejeden motiv mě připomněl právě onu Godzillu, ke které dělal hudbu taky. Z obsazení Russe Tamblyna do role doktora jsem docela koukal :). (27.09.2022)

Kouzlo přerostlých ještěrek je sice kouzlo přerostlých ještěrek ale tohle bylo překvapivě kvalitní kaiju můvíčko. Už první frankenštajnovka se povedla a War of the Gargantuas je ještě o kus lepší. Masky jsou povedenější(Sanda a Gailah vypadají více jako monstra-oproti velkému retardovi v malých kraťasech z jedničky). Už chobotnicoidní start byl parádní, mělo to relativně smysluplný děj, armáda je výjmečně efektivní, závěrečný duel má docela šťávu....jen ta sopkoidní koncovka působila trochu na sílu. Srdcovka to nebude- tihle panáci mi prostě nejsou sympatičtí, ale musím uznat, že v rámci žánru je to kvalitka. (10.05.2014)

Pokud jsou u japonských monster movies nudné souboje netvorů, bývá nudný i celý film. A The War of the Gargantuas to jen potvrzuje. Souboje nejsou ani vtipné, ani dobře zpracované, zlatá poskakující Godzilla... A příběh? Zajímavá zápletka s regenerací a klonováním tkání Frankensteina vyzněla do prázdna, milostný příběh mezi doktorem a jeho asistentkou vlastně také. Jednoznačně zklamání, uvidíme, co první díl. (09.10.2018)