Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Slávny thriller majstra filmového napätia Alfreda Hitchcocka rozpráva príbeh detektíva Scottieho Fergussona, ktorý po úraze trpí závratmi a panickým strachom z výšok. Pri jednom z pracovných zásahov stratil kolegu a ťažko sa zranil. Po vyliečení sa odoberá na predčasný dôchodok a nevie, čo s voľným časom. Preto vďačne príjme priateľov návrh, aby sledoval jeho psychicky labilnú ženu Madelaine, ktorá je posadnutá minulosťou. Jej manžel sa obáva, aby si nesiahla na život. Udalosti však naberajú závratný spád, keď Scottie podľahne kúzlu Madelaine... (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (670)
No tak toto bol opät skvely scenar. Film, ktory vas pohlti ako Bermudsky trojuholnik do deja, budete sa pytat a cakat na odpovede, az kym vam v druhej polovici filmu reziser nevyrazi dych mysterioznym a prekvapivym zaverom :-) Ja neviem, kam ten pan Hitchcock chodil na tie scenare, ze sa mu podarilo natocit az tolko skvelych filmov. Zatial ma trosku sklamal iba thriller OKNO DO DVORA (1954), ale to asi preto, ze som mal od toho filmu velmi velke ocakavania, takze na tento film som sa pripravoval s rezervou a dopadlo to velmi dobre, aj ked sice nie na plny pocet, ale bol som spokojny. Moje najoblubenejsie filmy od Hitchcocka su zatial PSYCHO (1960) a NA SEVER SEVEROZAPADNI LINKOU (1959)... 01.02.2010 ______ James Stewart - (Detektiv John ´Scottie´ Ferguson) +++ Kim Novak - (Madeleine Elster) +++ Barbara Bel Geddes - (Marjorie ´Midge´ Wood) +++ Tom Helmore - (Gavin Elster) +++ Henry Jones - (Ohliadač mŕtvol) +++ Raymond Bailey - (Scottieho doktor) +++ Ellen Corby - (Manažérka hotela) +++ Hudba: Bernard Herrmann +++ Produkcia: Alfred Hitchcock +++ ()
Viděl jsem příliš mnoho filmů Alfreda Hitchcocka na to, abych ho považoval za nezpochybnitelného mistra režie - až příliš často jsem v jeho případě sáhl vedle a znechuceně koukal na příběh, který, ač ověnčen slávou, musel být naivní už v době vzniku. Zadarmo ale Hitchcock svůj věhlas nezískal a existuje několik titulů, kde uznale kývám hlavou a říkám, ano, tohle funguje i po letech. Vedle takových titulů, jako je Psycho nebo Okno do dvora, řadím do elitní skupiny právě Vertigo. Snímek o vražedném komplotu, kde Hitchcock použil svůj oblíbený motiv. Průměrný chlápek je vmanévrovaný do hrozivé tajemné hry, která ho emočně poznamená na celý zbytek života. Hitchcockův oblíbený zájem o psychoanalýzu tady nedopadá tak úsměvně jako v případě Rozdvojené duše. Hitchcock kombinuje kriminální žánr s romancí a obohacuje je o mysteriózní a smyslné prvky. Důmyslným pohybem kamery, která často směřuje do hlubin, a disharmonickou hudbou režisér skvěle navozuje pocit rozkolísanosti hlavního hrdiny, zvýrazňuje jeho nejistotu a strach. Vertigo představuje výborné řemeslo, cesta za odhalením identity osudové ženy plná náznaků, zrcadlových odrazů a hrátek s barevnými kontrasty se dá ocenit i po opakované projekci a Vertigo tak patří k těm kreativním snímkům, které prošlapávaly cestičku vpřed novým filmovým metodám a prvkům. Celkový dojem: 90 %. ()
Hitchcock ma opäť raz uchopil do svojich sietí a ku koncu som žasla nad tým, koľko geniality môže jeden človek vložiť do svojich filmových vízií. Spolu so Psycho Hitchov majstrovský kúsok, ktorý ma zovrel od prvého letmého pohľadu Jamesa Stewarta a Kim Novak, sofistikované prevedenie skrz obsahové perličky detailne uchopené v každej jednej scéne. Mrazivá hudobná symfónia Bernarda Herrmanna, ,,sanfranciskovské" mestečko, malebný portrét, desivé odhalenie plné šokujúcich zvratov, herecké kreácie, žiarivá Kim Novak, rozkošný James. Hitchcock mi proste znova učaroval a zodpovednosť za to vôbec nenesie jeho kráľovsky slávne meno. ()
Dvě provokativní psychoanalytické teze - "žena neexistuje" a "žena je jen symptom muže" - nacházejí ve Vertigu své závratně přesné a přitom jednoduché vyjádření. Hrdina posedlý fantaskní konstrukcí femme fatale (ženy, která je příliš křehká na to, aby skutečně existovala) prochází dvěma klíčovými fázemi - bouřlivou melodramatickou lovestory a deziluzivním psychologickým dramatem. V první části, poplatné konvencím, sledujeme archetypální příběh romantické lásky k ženě odsouzené zemřít, v té druhé rafinovanou analytickou studii mužské posedlosti fantazií, nemožností naplnit ji "skutečností", až sadistickou touhu přetvořit reálné ženské tělo v nereálný fantaskní tvar (rozkoš, naplnění). Závěr pak rafinovaně otevírá otázku, v čem spočívá skutečná hrdinova závrať- v prožitku "hloubky" reálného světa nebo v hrozivé hloubce ženského pohledu, který ukrývá bizarní a nepolapitelné tvary potenciálních myšlenek a konceptů? Zdánlivě prostý a v některých fázích snad až překombinovaný syžet je ve skutečnosti precizním rozborem vztahu muže a ženy, který takřka důsledná "desexualizace" zestárlého Jamese Stewarta činí ještě výmluvnějším. Fantastický film, nad nímž se může zatočit hlava, protože přesně pojmenovává děsivou prázdnotu touhy. ()
Hitchcockova genialita nebo spíš černá magie v praxi. Kdo jiný vezme knihu, o které nikdo nikdy neslyšel, a zfilmuje ji tak, že vám v polovině vysvětlí, jak to vlastně celé je, a zbylou hodinu vás drží jako přikované u obrazovky, abyste nakonec mohli zůstat sedět a nevěřícně zírat na to, co se dělo? Neskutečné. Ale stále ne dokonalé, vždyť třeba taková "Miss Ellie" tu byla naprosto zbytečná. Co tu ovšem chybět nemohlo a také nechybělo, to byla opět pekelná hudba, kamerové vychytávky, ikonické záběry, a femme fatale, jejíž roli zde zastala Kim Novaková (a její gigantická obočí). Dostalo mě to víc než Psycho, ale postrádal jsem ten jeho spád. Proto i tady dávám 80%. ()
Galéria (124)
Zaujímavosti (96)
- Výraz „vertigo“ ve filmu uslyšíme pouze jednou, na začátku, když Scottie (James Stewart) hovoří s Midge (Barbara Bel Geddes). (džanik)
- Podle Amerického filmového institutu jde o nejlepší film v žánru „mysteriózní“ (červen 2008). (džanik)
- Slavný trik simultánního používání zoomu v popředí a rychlých záběrů v pozadí (k vyvolání pocitu závratě) chtěl Alfred Hitchcock původně použít už ve filmu Mrtvá a živá (1940), ale tehdejší technologie mu to ještě neumožnila. (džanik)
Reklama