Den, kdy nevyšlo slunce

Stabilní zvyky porušeny a něco není v pořádku. Pes není venku a ve vaně je mrtvola. K tomu vlezlá – řekněme raději všímavá – sousedka. V rámečku chybí fotky. Dlouhý jako celkem civilní a pravděpodobný vyšetřovatel. Jen nevím, jsou-li dnešní policisté tak ohleduplní a se zájmem o pozůstalé. Snad jen to neustálé kolísaní mezi z černobílé na barevnou a naopak si autoři mohli odpustit. Klíčem asi bude příliš rychle vyzvednutý rotvajler z útulku. Nešvar nejen českých filmů – hudba je místy tak hlasitá, že přes ni není dobře rozumět slovům. Stejně tak příliš řvavá a dramatická a ve vypjatých situacích příliš dlouhá. Jungmanová je vážně dobrá, předvádí škálu přesvědčivých výkonů v různých převlecích. Jako uťáplá těhule je bezchybná, stejně jako sexy vamp v červeném. Paruky jí vyloženě sluší. Nebýt kamaráda a ctitele Petry Jungmanové, asi bych se na to nedívala, prostě by mi to v programu uniklo. Neb český film obecně a inscenace ČT nepatří právě k mým oblíbeným. Potažmo Vladimír Dlouhý. Musím uznat, že zde jak on, tak jeho životní partnerka podali soustředěný, přirozený, civilní výkon. Pravděpodobný, žádné přehnané herectví nováckého, nedej bože primáckého typu. V epizodní roličce charismatický Jiří Dvořák. Prachař špatný nebyl, ale za tandemem Dlouhý – Jungmanová přece jen zaostával. Scénář nosný, celkem pravděpodobný (i když Kopytem sem, kopytem tam už tady bylo). Dialogy uvolněné a plynoucí, střídmé a věcné. Apointa jako třešnička na dortu. (13.10.2008)

Možná přeháním, ale tenhle snímek jsem si celkem užil. Prvně jsem si přečetl komentáře a velice mě překvapil kolega Siegmund, který zde vypsal pár postřehů z filmu. Upřímně, ničeho takového jsem si nevšiml, i když jsem to viděl. Snažil jsem se během děje pochopit, co se vlastně stalo a co se bude dít dál. Zaskočily mě přeskoky mezi současností a minulostí v situacích, které se odehrály před vraždou movitého Horáka, poté už jsem si na ně zvykl a dá se říct, že bych podobný děj dokázal srovnat s epizodou mých oblíbených Krajních mezí. Právě takto konstruovaný děj donutí diváka koukat se až do konce a přemýšlet, jak příběh dopadne. Naprosto mě ale překvapilo konečné rozuzlení a právě za toto je těch 5 hvězdiček. Žasnul jsem i pár okamžiků po titulcích. Z jediného důvodu. Detektivních filmů, neřku seriálů, je nespočet. A vymyslet další originální děj a zápletku dá už docela zabrat. (12.08.2009)

Úmorně se táhnoucí vyprávění, v němž city a jejich dávání na odiv nahrazují napětí a překvapení. Přestože čas nemilosrdně odhalil mnohé slabiny filmu, stojí za zhlédnutí díky hercům a kvalitní Décziho muzice. Dobrá je i kamera, i když někdy se s ní kouzlí až moc (asi i to má zamaskovat to, že se po většinu času nic neděje). (28.01.2013)

Průměrná detektivka s hodně TV lookem (nic proti) a relativně zajímavou pointou, kterou jsem ale prokoukl docela brzo. Co bylo příšerné, byla hudba - takhle agresivní a nepříjemnou hudbu jsem už ve filmu dlouho nezažil. V závěrečných titulcích mě překvapil Laco Deczi - inu ne každý kdo je dobrý v jednom, nemusí vynikat v druhém. (30.01.2013)

Nevěrohodná detektivka s naprosto debilním koncem, kterému jsem ani jaksi neporozuměl. Takhle se to nedělá paní Němcová. Je pravda, že po roce 2000 už nic obstojného nenatočila a scénáristka Jitka Musilová je podepsaná pod zhovadilost Ordinace v Růžové zahradě, není se tedy čemu divit, že i tento televizní film stojí za prd. (06.12.2018)