Otravný príbuzný

Anya Taylor-Joy mala hrať Amandu a Olivia Cooke - hoci jej bezciťáčka vážne šla- mala hrať Lily. To je prvé čo si uvedomíte hneď na začiatku. Len strohé mimiky Anyi Taylor-Joy sú mrazivé a nezapadá do tak precitlivenej role, hoci ju taktiež zahrala dobre, plakala keď mala plakať, usmievala sa keď sa mala usmievať, ale mimo tieto hlavné mimiky toho veľa nepoužila. Pri Olivii Cooke máte pocit, že sa musí snažiť viac aby nedávala tie emócie najavo. Motív mladej Lily je tiež veľmi vágny a vlažný. Mne ako divákovi to nepripadalo dostatočné na to aby zabila svojho nevlastného otca. Dej nebol ani veľmi prekvapivý, skôr sa na to len dobre pozeralo. (27.08.2018)

Podobných filmů na tohle téma existuje straně moc, ale tenhle je takový perfektní na odpočinutí. Velmi příjemně se na to koukalo. Podíval jsem se na to především kvůli Taylor-Joy, která byla nakonec ta nejvíc v pozadí, protože ostatní herci překvapili o dost víc. Jak už Cooke, Yelchin, tak i Sparks. Docela jsem na ně čuměl. Občas se mi líbila i hudba, místy dokázala vytvořit fajn atmosféru. Dal bych tomu spíš průměrné hodnocení. Přece jenom ten příběh mohl být víc smysluplný, ale ty herecké výkony tomu daly grády. (07.10.2018)

Tak totok jsem vážně nečekala. Spíš jsem si myslela, že mě to po půl hodině přestane bavit, ale vono ne...Naopak mě to neustále víc a víc vtahovalo do děje a víc a víc bavilo. Hudební podkres byl geniální a děj pro mě naprosto novátorský a velmi silný.  I přesto, že není ve filmu vidět jediný krvavý nebo hrůzný detail či záběr tak atmosféra je hodně hustá a postupně se pořád zahušťuje. Hlavní hrdinky to zahrály tak přesvědčivě, že jsem jim to sežrala i s navijákem. A měla jsem z nich husinu...Joo, být dítětem bohatých rodičů není vždy výhra a ne každý boháč má štěstí na normální děti. Prostě bomba od začátku až do konce! Za mě 88% (14.01.2022)

"Fucking evil children". Jedna pošahaná náctka potká druhou pošahanou náctku, puclíky do sebe zapadnou na nesprávných místech a v tu ránu je zaděláno na mord. Režijní debut natočený s naprosto neuvěřitelnou jistotou - statické záběry i free-floating kamera se co do práce s prostorem a geometrií scén občas až nebezpečně blíží Fincherovským kvalitám. Banální příběhový konstrukt je velmi umně zabalen v chytrých a přímočarých dialozích dvou (pro mě) velkých hereckých nadějí. Boží minimalistický soundtrack a fajnová Hanekenovská tečka. Nezávislé překvapení roku. (01.06.2018)

Kdosi psal, že je to jako kombinace Amerického Psycha a Heathers. Což s přivřením očí celkem sedí, akorát by to musel režírovat Refn nebo Haneke. Je to příjemně pomalý a tíživý, i když místama mi to přišlo jako černá komedie. Velkej plus navíc za bezchybnej casting a badtrip avantgarda hudbu alá Zeitkratzer... (29.01.2019)