Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Doktor Ben McKenna, jeho manželka Jo a ich syn Hank trávia exotickú dovolenku v Maroku. V autobuse spoznávajú tajomného muža Louisa Bernarda. Nasledujúci deň je Bernard zavraždený uprostred bazáru. Pred smrťou však stihne McKennovi prezradiť detaily plánovanej vraždy, ktorá sa má uskutočniť v Londýne. Vrahovia sa obávajú, že McKennovci ich plán vyzradia polícii a preto unesú malého Hanka. Ben a Jo sa však rozhodnú vziať veci do vlastných rúk a vydávajú sa po stopách svojho syna a úkladných vrahov do Londýna... Jeden z najlepších filmov režiséra Alfreda Hitchcocka je remakeom jeho rovnomennej snímky z tridsiatych rokov a režisérovmu dvornému skladateľovi Bernardovi Herrmannovi priniesol Oscara za najlepšiu hudbu. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (197)

Kothy 

všetky recenzie používateľa

Hitchockovu sérii uzavírám tímto filmem. Je vidět, že časem trochu zestárnul. Hitchcock má i lepší kousky. Celé to má špionážní zápletku prolnutou únosem syna manželského páru. Ti se za ním ženou z Maroka až do Londýna. Je třeba zabránit atentátu. Určitě chválím skvělý výkon Jamese Stewarta. Teď ti od těchhle filmů dám pauzu. "Zapískej!" ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Chování postav je (u Hitche jako obvykle) zcela podřízeno napínavosti děje a (ne)logice scénáře. Na začátku naznačená manželská krize nikam nevede a vývoj charakterů je minimální. Proč by nebyl, vždyť tohle je Hitchcock, žádný Bergman. Nelze přehlédnout mnoho pěkných režisérských nápadů, nelze přeslechnout množství jízlivého humoru (když si například Ben a Jo sdělují, za jaké vyšetření si mohli dopřát jaký luxus). K nejvelkolepějším patří bezesporu scéna z Royal Albert Hall, dirigována ani ne tak samotným Hitchem, jako Bernardem Herrmanem (a to doslova) – geniální gradace, škoda, že není zároveň scénou finální. Jak prohlásil samotný Hitchcock, tento Muž, který věděl příliš mnoho, byl na rozdíl od anglické verze z roku 1934 natočen profesionálem, nikoliv amatérem. Pod to bych se klidně podepsal. Profesionální je po všech stránkách. (Hitchcocka můžete zahlédnou na marockém tržišti jak sleduje akrobaty) 80% Zajímavé komentáře: ripo, Madadajo ()

Reklama

Sawy 

všetky recenzie používateľa

Od Mistra hrůzy nemám nakoukáno nijak velké množství snímků,což jsem samozřejmě nemohl nechat jen tak.V budoucnu hodlám zhlédnout ještě hodně jeho filmu a začal jsem tímhle konspiračním thrillerem,který je v mnoha ohledech pro Hitchcocka typický.Má výtečného Jamese Stewarta,spoustu napětí,jednu velkolepou scénu (Albert Hall) a silnou ženskou hrdinku ve skvělém podání Doris Day.Rozhodně kvalitní film,který možná nepatří k úplnému mistrovu vrcholu,ale i tak na člověka zapůsobí. 80 % ()

Campbell 

všetky recenzie používateľa

Hodně utahaný film. Miluju prostředí, miluju Stewarta, Miluju scénář. Ale film je pro mě tak strašně utahaný a dlouhý. Originál jsem neviděl a ani nejspíše neuvidím. Nedokážu říct že film je špatný tohle je spíše tentokrát ve mě. Nedokázal jsem si film pořádně užít. Ale závěrečná scéna je neuvěřitelná. ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Očekával jsem něco na způsob "Na sever severozápadní linkou" a dostal jsem něco výrazně odlišného. Slovy chvály budu tentokrát šetřit. Jeden z nejhorších filmů režisérského mistra, jaký se mi doposud posmolilo vidět. Prostředí Maroka bylo příjemné, dokonce jsem poznal, že by mělo jít právě o Maroko. Příběh je dle Hitchcockova rukopisu trošku zamotaný a propracovaný, ale příliš mu to nepřidává na velice nízké poutavosti. Dost jsem se nudil. Oko si divák nespraví ani v rámci hereckého obsazení. S výjimkiu James Stewarta je to bída. Páni jsou nesympatičtí a dámy dokonce až nezvykle odporné. Neodpustím si pozastavení se nad ztvárněním "bitek", respektive pokusu o ně. Byly vážně epické! Několikrát mi také vynechal rozum nad dost nepravděpodobným počínáním mnoha postav. Například mě fascinovalo postřelení ministra, který o 5 minut později neměl problém vtípkovat se svými zachránci. No, nevidím to na více než dvě hvězdy. ()

Galéria (104)

Zaujímavosti (22)

  • Film se natáčel střídavě v Londýně a v Makaréši od 12. května do 24. srpna 1955. Pro Doris Day, která předtím nikdy neopustila USA, bylo těžké vyjít na balkón z hotelu a vidět. "Všechny ty vyzáblá zvířata a lidi v ulicích. Hrstce bohatých patřilo v ulicích vše a zbytek lidí a zvířat neměl nic!" vzpomíná Doris, jak v jedné scéně odmítla vystupovat se zvířaty, dokud je někdo nenakrmil. Štáb tedy zřídil krmnou stanici, kde byli koně, krávy, jehňata, kočky, psi a jiná zvířata nakrmeni. Než byly záběry hotovy, podařilo se vykrmit všechna zvířata, která se na nich objevila. (Epistemolog)
  • Film okomentoval Hitchcock slovy: "Řekněme, že první verze byla výsledkem práce talentovaného amatéra a ta druhá je dílem zkušeného profíka." (Epistemolog)
  • Na scénáři spolupracoval Angus MacPhail, který se podílel i na první verzi filmu z roku 1934. (ČSFD)

Reklama

Reklama