The Man Who Knew Too Much
The Man Who Knew Too Much
Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Charles BennettKamera:
Curt CourantHudba:
Arthur BenjaminHrajú:
Leslie Banks, Edna Best, Peter Lorre, Frank Vosper, Nova Pilbeam, Pierre Fresnay, Frederick Piper, Joan Harrison, Betty Baskcomb, Robert Brooks Turner (viac)Obsahy(1)
Dvaja manželia sa na dovolenke omylom dozvedia o chystanom atentáte v Londýne a aby ich vrah donútil mlčať, unesie im dcérku. Oni sa však okamžite vracajú do Londýna a mienia vziať spravodlivosť do vlastných rúk. Napínavý thriller, ktorý si Hitch sám zremakoval farebne v roku 1956. (POMO)
Recenzie (38)
Oproti pozdější verzi z 1956 tohle skutečně až bolelo dokoukat. Zkratkovité nesmyslné jednání postav, chování, zvraty... scénárista musel být nemehlo nebo nevím. Sice i sám Alfred věděl o nedokonalosti tohoto svého filmu, ale pokud chcete prostě jen vidět Hitchcockava "Muže, který věděl příliš mnoho", jděte rovnou pro verzi '56, tohle obejděte obloukem. Fakt. ()
Jeden z mála případů filmu, kdy remake je lepší než originál. Tato původní verze je sice o něco více akční (kostel, konec) a má tu výhodu, že hlavního zlouna hraje chodící charisma Peter Lorre, ale celkovým zpracováním, atmosférou a hlavně srozumitelností je přeci jen o hvězdu lepší remake (v kterém však chybí nezapomenutelná scéna ze zubní ordinace). ()
Velice vtipně natočený thriller, kde jsem opravdu nečekala, že se budu smát u tolika scén (zpěv v kostele, bitka v kostele, babka v trenkách). Navíc hlavní představitel byl sympaťák, stejně tak jeho žena, výbornej úvod se skoky na lyžích a poté s tancem, k tomu Lorre s bílou patkou a jizvou přes půl obličeje... Vedle toho mi sice přišlo "podloubí" těch atentátních techtů mechtů trochu mělký a nedormlý, nicméně čistě pro zábavu a napětí jsou to pěkný 4* ()
Celou dobu mě ten film bavil, 75 minut je dostačujících a dobře se na to dívá. Jenom mi teda vadí, jakým způsobem zde plyne děj. On si tu ten děj prostě jenom plyne, ale nenabídne (kromě scény v divadle) nic moc zajímavého nebo překvapujícího, což je škoda, protože by to ten film značně oživilo. Ale i tak se mi to líbilo, akorát je co vylepšovat. Ale přece jenom, pořád to byly Hitchcockovy začátky. 4* ()
6/10 Lehci nadprumer, kde se hodne strili a je i dost mrtvych - kratka stopaz zabranuje lepsimu prokresleni postav, ale tez aspon nezacne nudit. Peter Lorre je nadcasovy padouch ;]]] ostatni postavy jsou lehce zapomenutelne, stejne jako vetsina scenek - snad jenom "u zubare", "v kostele". Na poradne Cocky to nema.... ()
Galéria (25)
Fotka © Gaumont British Picture Corporation
Zaujímavosti (14)
- Dohoda zloduchov pri zabití veľvyslanca v Royal Albert Hall bola, že strelec vystrelí pri kantáte presne v okamihu, kedy jedenkrát zaznejú činely. Nacvičujú si akciu tým, že si napočúvajú niekoľkokrát gramofónový záznam skladby. A keď začne koncert, každý vie, kde má byť a čo robiť. Na tento nápad s činelmi kopla múza Hitchcocka, keď videl komiks, v ktorom bol ukázaný muž, ktorý ráno vstane z postele, ide do kúpeľne, vykloktá, oholí sa, osprchuje, oblečie sa, naraňajkuje sa. Potom si nasadí klobúk, oblečie plášť, vezme si malé kožené puzdro na hudobný nástroj a vyjde na ulicu, nasadne do autobusu, ide do mesta a dorazí do Royal Albert Hall. Zamieri do šatne, zoblečie sa, otvorí kožené puzdro a vytiahne malú flautu, pripojí sa k hudobníkom mieriacim na pódium. Hudobníci ladia svoje nástroje, tento muž sa však len posadí na svoje miesto. Príde dirigent, dá znamenie a začne veľká symfónia. Muž tam sedí, čaká, obracia stránky s notami. Náhle sa vzpriami na stoličke, uchopí flautu, priloží k ústam a na určité gesto dirigenta vyletí z flauty jeden tón. Potom uloží flautu do puzdra, nenápadne odíde z orchestra, vezmi si klobúk a plášť, vyjde na ulicu. Nasadne na autobus, dôjde domov, navečeria sa, ide do svojej izby, potom kúpeľne, vykloktá, oblečie si pyžamo, ľahne si do postele a zhasne svetlo. Príbeh „muža jednej noty“ bol inšpiráciou pre napätie s úderom činelov. (Biopler)
- Hitchcock pri realizácii narazil na problém s cenzúrou, a to konkrétne v tom, že anglická polícia nebýva ozbrojená. Práve políciu chcel využiť pri zajatí atentátnika v scéne v Royal Albert Hall. Cenzor bol zaujatý a tvrdil, že táto situácia bude škvrnou v dejinách anglickej polície. Nakoniec Hitchcock zlomil cenzora, že policajti použijú staré zbrane, konkrétne pušky. Cenzor to opodmienkoval, že si ich nesmú priniesť so sebou, ale že si ich zaobstarajú v starožitnostiach. Tým sa malo ukázať, že polícia nemá vo zvyku používať strelné zbrane. To Hitchcocka vytočilo a lišiacky sa z toho vyzul tak, že nakoniec v scéne prichádza nákladné auto a priamo z neho si policajti berú zbrane do akcie. (Biopler)
- Jméno filmu je odvozeno od názvu knihy G. K. Chestertona. (akisha)
Reklama