Zákal

Doporučuji tento film, jde do hloubky lidské duše. Lze jinak vysvětlit dobro a zlo? Naprosto dokonalá filmařina na základě skutečných událostí z Polska 50. let 20. století. Postavu sadistické prokurátorky, fanatické židokomunistky Julie Brystigier hraje skvěle Maria Mamona. Ve filmu se setkává s primasem kardinálem Wyszynskim. Poláci filmy umějí, hledají pravdu a snaží se vypořádat s minulostí. Jeden z nejlepších novějších filmů, které ČT (art) v posledních letech vysílala! (správnější český překlad názvu filmu by asi měl být spíše "Slepota"?)... (02.05.2021)

Bloody Luna aneb Julia Preiss. Vražedná zrůda, dogmatická marxistka posedlá brutálním sadistickým mučením svých obětí a praktikováním gestapáckých metod a týráním při výsleších, nejvíce se zaměřením na členy katolických církví. Další z filmů, kde se Poláci snaží vyrovnat se svou minulostí a jde jim to opět zatraceně dobře! Tentokrát zabrousili do padesátých a šedesátých let a podobnost s naším režimem je identická, stejné svinstvo se tehdy dělo i u nás. Maria Mamona v roli komunistické svině byla naprosto přesvědčivá (ve skutečnosti byla ještě odpornější zrůda), nesnášel jsem ji od prvního okamžiku a její arogantní vystupování bylo na přesdržku. Herecký výkon par excellence! Připomínala mi naši herečku Helgu Čočkovou, která taky dokázala zahrát hysterické mrchy :). Vyprávění začíná v okamžiku, kdy Julia přijíždí do kláštera nevidomých dětí, aby navštívila kardinála, proti kterému dříve řídila operaci jeho zatčení a zadržení. Než se s ním setká, prozívá různé situace v klášteře i mimo něj a v mysli se jí vrací obrazy z mučení vězňů, zahalené v mysteriózním hávu. Působivost rozhodně nechybí a vyrovnání se se svou minulostí nebude tak jednoduché. Finální rozhovor mezi Bloody Lunou a kardinálem Wyszynskim je dialogovou střelbou s hloubkou až do morku kostí. (12.03.2023)

Příběh o komunisce příjíždějící do kláštěra kvůli setkání s kardinálem je jiz od začátku zajímavý, obzláště když se postupně rozpletá, o jakou ženu vlastně jde jakožto bývalou prokutárku, která dřve nekompromisně týrala různé lidi spojené s církvi. Už jenom, že je přesto taková žena o pár let později přijata v kláštere, kde i chvíli přespává jsem bral jako zajímavý motiv. Byť se přiznám, že pro mě byl snímek trochu hůře uchopitelný. Sice jsem přesvědčen, že se lidi můžou všelijak změnit k lepšímu, ale k paní Krvavé Luně jsem měl tak nějak po celou dobu jistou averzi. Souhlasil bych s tím, co už bylo zmíněno v jednom komentáři pode mnou, že ačkoliv její přerod není podán nějak prvoplánově je i tak trochu hůře uvěřitelný stejně jako průběh celého setkání. Navíc mi snímek občas přišel trochu chladně natočen. Ale oceňuju, že se úspěšně vyhnul jakkékoli schématičnosti a jako myšlenkové podobenství funguje skvěle. Tady je plno nejednoznačných myšlenek a otázek, které mohou doznívat i po sledování, mají hloubku a v samotném rozhovoru s kardinálem jen vyvrcholí. (19.04.2021)

To, co předvádí Maria Mamona v titulní roli, by se dalo bez nadsázky popsat jako mimořádný herecký výkon, který bere dech. Ryszard Bugajski natočil neskutečně silný snímek, jenž je prosycený tíživou atmosférou tak citelně, jako kdyby se v ní odráželo špatné svědomí nejen Krvavé Luny, ale i každého z nás. Mnohé pasáže filmu nutí k zamyšlení. Sama v Boha nevěřím, ovšem po zhlédnutí vrcholně vypjaté scény, kdy se Julia Brystigier konečně dočká rozmluvy s kardinálem, si aspoň dovedu představit, že když člověk neví kudy kam, může mu být pokání a obrácení se na víru jistou útěchou. (90%) (30.04.2021)

Krvavá Luna mě přesvědčila herecky, Maria Mamona je opravdu v této roli výborná. Čiší z ní strach, na druhé straně nepokora a egoismus. Příběh je poutavý a moc se mi líbilo prolínání reality s minulostí prokurátorky i s jejími vizemi. Celou dobu jsem si říkala, co vlastně čekala? Že jí někdo odpustí? Nebo že se zbaví svého strachu a vnitřní zmatenosti? Její zlé skutky ji budou strašit do konce života. Výborný film o jedné černé duši. (09.04.2021)