Prisľúbená princezná

Slíbená princezna - mohl by celý ten tým vrahů pohádky jako žánru, podílející se na tomto kousku, slíbit, že už nikdy nic takového nespáchá? Třeba pod trestem smrti? Čím ve výčtu toho, co bylo špatně, začít, když špatně, kromě krajiny a hezkého zámku, bylo úplně všechno? Jako první mě zarazily vyjadřovací prostředky postav, a to konkrétně krále, když hned v úvodu pravil, že "ta koruna je těžká jako kráva". Ano, lidově se tak mluví, ale tohle není něco, co bych chtěla slyšet v pohádce sama a není to něco, co by v pohádkách měly slyšet děti. Další věc je chování dvanácti, resp. jedenácti, princezen. Ostatní komentující používají slova jako veřejný dům, hampejz, lehké děvy a podobně. Já jsem, stejně jako mnoho dalších lidí, nevěřila vlastním očím a u toho, co se dělo na lodi, si ověřovala, že se odehrává to, co si myslím, slovy - ty kurvy tam jsou princezny nebo někdo jinej? Můj protějšek byl natolik konsternován pohádkou, že jsem ani nebyla napomenuta za to, že mluvím sprostě. On tedy první šálek velmi silné kávy byl už popis soulože královského páru ve zralém obilí. Nápad soupeření dvou ženichů není špatný, jenže jeho provedení tak nějak drhne, princezna je šeredná (umím si představit roli, do níž by představitelka typově zapadla a byla by atraktivní, ovšem jako princezna to bylo šlápnutí vedle, líbeznosti a půvabu pobrala asi jako celerová bulva), navíc tady není jediná postava, která by byla člověku sympatická a bylo by možné přát jí něco jiného než smrt krutou a strašlivou. Pohádkám odpady nedávám, ale tohle byla s přehledem jedna z nejhorších slátanin mého nejoblíbenějšího filmového žánru a do pláče i zvracení je mi ještě teď téměř po týdnu, když si na tu hrůzu vzpomenu. (30.12.2016)

Kde udělali tvůrci největší chybu? Neznají české publikum, které právě opustilo výrobní linku konzervàrny Hamé jako nejlépe ošetřený výrobek milénia. Sice v poslední zatáčce před zabalením do krabice křičí, že chce nějakou změnu, že vßechno již vidělo, ale běda! Na české narodní pohádky se nesahá. A dovolit si Zlatovlásku zmodernizovat, přidat do ní spousty vtipně pojmenovaných postav v čele s piráty, to se neodpouští. Když je navíc vánoční pohádka okořeněna nebývalým vtipem, je na katastrofu zaděláno. Milé konzervy, nažhavte elektronky ve svých černobílých televizorech a pusťte si nějakou úhlednou starosvětsskou pohàdku. Já se zatím budu skvěle bavit u této svěží moderní pohádky, která porušuje všechny možné stereotypy a konvence. Jen mě mrzí, že do českých zahnívajících pohàdkových vod se hned tak někdo neodváží přijít s něčím novým, když vidí s jakým nepochopením se může setkat. Doufám, že Iva Procházková nezahořkne a navzdory všem frflalům bude psát dále. Její scénář ke Slíbené princezně je natolik vycizelovaný drahokam (tedy asi bych měla spíše napsat, že je perla), že mi vůbec nevadil ani Cina. Punk´s not dead. (21.02.2020)

Kuřbuřt Cina usiluje o lásku Zlatovlásky, která vypadá jako pouliční šlapka a jmenuje se Radost. Nechce jí pro sebe, ale pro svého pána, ultimátního kokota jménem HoMo-Rád Jeho největším sokem v souboji o Radost je strašlivej pirát jménem Ze Blijé Ob Chčijé. Cina, ale má rád věci falických symbolů a tak do sebe vsouká hadí kůži a může mluvit se zvířaty, které mu pomůžou s každou potřebou, co bude potřeba vykonat. Celé to stojí kolosálně za hovno či při nejlepším za vyliž prdel a má to 106 minut, které utíkají pomaleji než když čtyři hodiny koukáte jak vám rostou chlupy na nohou (pánům na koulích třeba) . Konec je óda na debilitu, když se Cina vrhá do vody, aby zachránil HoMo-ráda, jelikož mu určitě chtěl dát dýchání z úst do úst a nevadilo mu, že HoMo-Rád ho chtěl opíchat k smrti. Pak se konečně objeví titulky, člověk si přečte všechny ty pomrdaný jména jako Radost, Natotata, kunda , prdel, čurák atd a přepne na jinej program. Pohádka tak děsná, že i náš stromek se při sledování začal strachy chvět a ztratil minimálně desetinu veškerých jehliček, rozmrdal čtyři ozdoby, zkoušel se oběsit na jednom z řetězů a kymácel se ve stojánku v zoufalé snaze uniknout. Nikdy víc (25.12.2016)

Zkřížit Zlatovlásku a Piráty z Karibiku? S tím jako divák nemám problém. Naopak. Rád se podívám na netradiční kombinaci a pojetí. Že jsou princezny poněkud exotické co do vzhledu, odívání i chování? Ani s tím nemám problém. Že jejich lest působí poněkud nemravně? Proč ne? Ani s tím nemám problém. Jediné s čím mám problém je, že je to prezentováno a odvysíláno jako Štědrovečerní pohádka. To opravdu ne. To ČT opravdu nezvládla. Štědrovečerní pohádka by měla dodržovat tradice, které si evolucí během let vytvořila. Spíše klasická, milá, bez explicitního násilí a důstojná co do vzhledu, pojetí i poslání. A vhodná pro děti. Což bohužel Slíbená princezna nesplnila ani v jednom ohledu. O zbytečných pitomostech jako je kulomet na pirátské lodi nemluvě. Kdyby byla odvysílána kdykoli během roku po osmé hodině a prezentována jako pohádková komedie pro starší děti a hlavně jejich rodiče, klidně nějakou tu hvězdu k hodnocení přihodím, protože to v tomto ohledu přes všechny zápory i pobavilo a bylo lepší než třeba katastrofální Řachanda. Ale jako štědrovečerní pohádku to musím hodnotit jako těžce nezvládnutý a katastrofálně nepovedený úlet. (07.01.2017)

Žalostně nepochopená a nedoceněná, přitom vysoko nad naše poměry bravurní, duchaplná a šarmantní pohádková travestie. Skvěle promyšlená, nadupaná a vyladěná záležitost, která jednotně funguje jak na rovině příběhové, tak formální - humpolácký způsob vyprávění ladí se střihem i výpravou, přitom oboje je až dojemně opečované a precizně propracované. Je pohádkově hojivé, jak taková zdánlivě punková věc uklidňuje svou velevtipnou důkladností a logikou a jak originálně ctí a vyznává pravé a věčné hodnoty. A přitom má i vlastní smysl a opodstatnění - přináší mnohé nové perspektivy a občerstvující vnímání zavedených pohádkových vzorců a poskytuje tak čerstvé uvědomění (např. jak to vypadá, když se ujede kraj světa, o kolik těžší asi musí být nosit na hlavě rouno zlatých vlasů, když i zlatá královská koruna je těžká jako kráva, atp. A skvělá byla i ta politická a společenská kritická ironie zacílená do Božémie na čecháčství a jeho vnímání v širém světě. Nevím, co víc po tomhle díle ještě chtít. Je to téměř dokonalý žánrový bonbonek. Vřelý dík uživateli Adam Bernau za upozornění na tento skvost, jež visí na jeho profilu, a ostatně i za jeho komentář. A koho tahle věc vyloženě potěšila, měl by upřít své kochavé zraky i na Kdyby byly ryby  Jana Prušinovského.*~ (03.06.2018)