Legenda o Zu

Spousta speciálních efektů na straně dobra a ještě víc speciálních efektů na straně zla. Za tím vším je sice několik skvělých herců, zajímavá hudba a vcelku povedený příběh, ale to všechno je někde v pozadí, že si toho divák ani moc nevšimne. A proč je v titulkách Yuen Woo-ping, to je pro mě taky záhada, protože v celým filmu je jen jeden asi dvouminutový souboj, kde si to nerozdávaj jen počítačový triky. Tsui Harkovi už poslední dobou nějak dochází nápady. (03.01.2004)

Téměř všichni na raketový pohon, úplně všichni hubu plnou prázdných keců, k tomu po vůkolí poletuje lebka z lebek, taky na raketový pohon, taky plno prázdných keců, a princezna bez (nebo s?) duše a ducha, ti vandrují taky, příběh neexistentní. Vlastně řada různých scén, občas i pěkných, spousty triků, ale co je to platno, když se divák strašně nudí? (27.12.2013)

Pohádkové vyprávění o legendě pohoří jménem Zu, jež Tsui Hark remakuje sám sebe, nás zavede do středu bitvy mezi dobrem (školy mnoha bojových umění a magií) a zlem (Insomnie). Nad nejvyšší horou Zu volně levitují školy (vono se to blbě píše, ale je to tak – vypadá to jako by každá škola měla vlastní kus meteoritu…) a jejich božstva (Hromu a Nebes), která však postupem času padají pod útokem Insomnie , jež chce pohltit veškerou magii. Všechny padají až zůstane poslední a nejmocnější ze všech – Omei. Od tohoto momentu se odvíjí putování pár hrdinů za nalezením ultimátní zbraně, jež by zlikvidovala Insomnii jednou provždy. Nutno podotknout, že všichni zde létají lépe a mnohem působivěji než staré příhody pana Supermana, a při boji používají šílené zbraně. Prostě něco typického pro Harkovy filmy. Starší dílko posoudit nemohu, ale tohle si za působivou choreografii a solidní triky vysloužilo 2 zářezy... (09.11.2006)

Souboj dobra a zla očima Hark Tsuie. Krásná barevná fantasy podívaná, která sedne asi hodně málo lidem. Poletování po obloze a mávaní kouzly, to je něco na mě. Plno graficky přitažlivých soubojů a záběrů, je to spíše visuální podívaná. Ale i po příběhové stránce jsem byl spokojen, i když toho bylo na mě občas moc. První mé seznámení s dnes už "hveždama" asijského herectví Zhang Ziyi a Jacky Wu. (04.12.2005)

Neni to vyloženě špatný, ale chybí tomu prvek, kterej by mě jednoduše strhnul a já si celou tu legendu užil, krom toho mi to přišlo zbytečně složitě vyprávěný a opět, jak je u číňanů zvykem, je tady přespříliš postav na který je film zaměřenej a docela silně to skákání z postavy na postavu ruší. Nicméně, kde jinde člověk uvidí Cecili Cheung a Ziyi Zhang vedle sebe (28.11.2008)