Stanfordský väzenský experiment

Kurevská nuda a nekonečný stereotyp. Do rolí byli obsazeni ti nejnesympatičtejší čůráci. Navíc už jsem nějaký ten film o stanfordském experimentu viděl, takže jsem se připravil o nějaké to překvapení. Vlastně bych to ani nenazval experimentem. Podle mého názoru to byla spíše hypotéza. Každopádně odpad. Opravdu nepěkná zívačka. (21.12.2016)

„PROČ SE CHCETE PODÍLET NA TÉTO STUDII? “ /// Jeden z nejznámějších a nejkontroverznějších experimentů se zřejmě nevokouká… Tenhle novej kus sází na bezproblémový obsazení a skromnou filmařinu, která je (asi) věrnější podobou původních událostí, než ten film s Brodym. Sledujeme jemnější formu šikany, která (už dneska) neříká o nás lidech (i bez experimentu) nic nevyzkoumanýho a víc prostoru dostávají reakce autora, psychologa Philipa Zimbarda. Ti, co chtějí jít v útrapách vo level vejš, nechť navštívěj Uwe Bolla. Vo co je to míň experiment, vo to je to víc drsnější. Tohle totiž (spolehlivě) splní „jen“ výzkumnej účel. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Lucifer Effect: Understanding How Good People Turn Evil“, kterou v roce 2007 napsal Philip Zimbardo, číst nebudu. 2.) Zjistím, proč dr. Zimbardo obhajoval Ivana „Chipa“ Fredericka. 3.) Thx za titule „UniCorn“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.12.2015)

Docela jsem se bál toho, že nebude moc k uvěření to, jak se experiment gradoval, ale povedlo se to tvůrcům hodně dobře, stejně jako se jim povedlo skvěle zachytit motivace jednotlivých postav. Nakonec si ale přece jenom řeknete, zda to celé mělo nějaký hlubší smysl. A ono nemělo, stejně jako některé experimenty někdy prostě nemají. (19.11.2015)

Stanfordský vězeňský experiment mě, nebojím se říci, fascinoval od chvíle, kdy jsem o něm poprvé slyšela. Vážně jsou obyčejní lidé bez jakýchkoli odchylek či úchylek schopni páchat tak nepěkné věci, stát se během pár hodin někým jiným, ačkoli celou dobu vědí, že je to "jen hra"? Těžko říci, možné to asi je, i když mi to asi hlava stále úplně nebere. Jak se vše přesně odehrálo, jestli to celé bylo "přirozené" nebo dozorci třeba byli trochu ponoukáni, konkrétněji instruováni k různým naschválům či krutostem a vězni zase svá zhroucení lehce přehrávali, ví asi jen samotní účastníci celé této akce. Už samotný nápad něco takového provést je ale jistě unikátní. A děsivý zároveň, zejména, když člověk sleduje, co pak jeho realizace dělala s jednotlivými aktéry v čele se samotným strůjcem nápadu. Billy Crudup hraje Philipa Zimbarda, neotřelého, originálního a trochu démonického psychologa, kterému jeho vize trochu začínají přerůstat přes hlavu, dokonale. Stejně jako se do svých rolí skvěle ponořili představitelé všech jeho spolupracovníků i vězňů a dozorců, díky čemuž měl pak člověk při sledování nejednu chvíli velmi nepříjemné tísnivé pocity, asi ne úplně nepodobné těm, které zažívali účastníci celého toho experimentu. Ty příjemné, které zřejmě minimálně chvílemi, ujímaje se svých pokusných rolí, měli někteří dozorci nebo Philip Zimbardo, jsem tedy nezažívala. A jsem za to ráda. Ale kdo ví, jak bych se chovala, kdyby mi někdo nabídl těch 15 dolarů, dal obušek, sluneční brýle a moc... 75 %. (04.02.2023)

Veľmi dobrý film, ale na podcenenú verziu z roku 2010 a fantastického Whitakera to nemá, verziu 2001 som zatiaľ nevidel. V tejto tretej verzii toho istého námetu však je určite oveľa lepšie zachovaná pôvodná atmosféra sedemdesiatych rokov a rovnako tak dobre poukazuje na to, že stačí ľuďom vnútiť nejaké role a ochotne ju plnia. Vlastne dnes vidíme v plandémii to isté. Ovčinec. (29.11.2021)