Réžia:
Ladislav SmoljakObsahy(1)
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (169)
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Tahle hra je pro mě asi největší překvapení ze všech Cimrmanových děl a mě dokázala, že genialita pánů Svěráka a Smoljaka při vymýšlení tohoto kousku rozhodně NEBYLA na malinách. Mě ta kombinace semináře a her fakt sedla, obě části se perfektně doplňovaly a rychle to uteklo. Navíc je tam spousta skvěle řešených flashbacků, flashbacků ve flashbacku (a tak dál...), několik různých verzí vybraných scén a geniální rozuzlení (a pokud by vám to všechno nestačilo, tak ještě rozhovor Smoljaka s Rumlenou a geniální Hraběta a jeho rady). Takže já možná tentokrát půjdu trochu proti proudu, protože si myslím, že Němý Bobeš je jednou z nejlepších Cimrmanových her. Rozhodně je neobvyklá a velmi originální a to jí šlechtí. 100%. ()
"Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím. Pan Živný nebyl schopen udržeti své potácení v mezích jeviště a co chvíli nám zmizel v kulisách. Jeho „Kuš!“, kterým se obracel do nápovědní budky, ostane v mé paměti provždycky. " Bořivoj Penc zde prožije svou hvězdou chvilku při referátu. Pokud jde o obsah představení tentokráte probíhá analýza hry Němý Bobeš, takže se nějakého uceleného děje divák nedočká. 80% ()
Jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana aneb pokus o vyrovnání se českých cimrmanologů s faktem, že rakouský profesor Fiedler byl první, kdo uvedl až na pár fragmentů ztracenou Cimrmanovu hru Němý Bobeš. Hra má zcela jinou koncepci než ostatní cimrmanovské hry, a tak docházíme k objektivnímu závěru, že díky tomuto originálnímu pojetí ve spojení s výborným humorem vznikla jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana. Co jsem říkal... kdo to říkal... já to říkal. ()
,,Mám zde několik čísel, která mnohé napoví.“ Ač mi forma úplně neseděla, musím uznat, že úmysl pojmout tuto hru trochu jinak byl velmi originální. U herců nevidím sebemenší problém, naopak musím vyzdvihnout výkon pana Hraběty, a to jak ve hře, tak i v semináři. Jeho ukázka lovu zmijí u mě patří k vrcholu této inscenace. Jinak děj hry i seminář patří k tomu lepšímu, co jsem od divadla Járy Cimrmana viděl, není zde ani stopa po křečovitém humoru, nebo primitivním vtipům. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (10)
- Původně v přednášce o Cimrmanově dolu Marcela se řešilo, zda Jára Cimrman jako majitel dolu byl nebo nebyl kapitalista. Po roce 1989 byla pasáž ze hry vyřazena, protože už nevzbuzovala smích. (mnaucz)
- Jedno z představení hry navštívil tako Jan Werich. (gjjm)
- Původně lékař, který očkuje proti neštovicím do pravé paže, nebyl Petiška z Brandýsa nad Labem, ale Šubrt z Brodu. Petiška se ve hře objevil až po jeho smrti v roce 1980. Ve filmu Nejistá sezóna (1987) má Josef Vondráček, který ve filmu představuje Františka Petišku, jméno František Šubrt, což na původní jméno lékaře v Bobši naráží. (mnaucz)
Reklama