Vtedy v Mexiku

Jakoby Rodriguez natočil mnohem delší snímek, ale použil jen půlku a ještě to poskládal zcela náhodně bez ladu a skladu. Scény, které evidentně měli být poctou či citací Leoneho, tak jsou ve výsledku spíše výsměchem a působí neuvěřitelně trapně. Než tohle, tak je lepší si třeba podesáté pustit Desparado. (06.08.2004)

Škoda tohoto neuctivého konce legendy. Jak už to s těmi pokračováními bývá, tak i Rodriguez si ukousl příliš tučné sousto. Ty tam jsou tolik brilantní přestřelky osamělého mstitele se stovkami gangsterů. Tady se nám do toho míchá Mexický prezident, jeho generálové, CIA a kdo ví co ještě. Velice osvěžující je aspon fakt, že nechal obživnout všechny svoje staré známe, takže si můžeme vychutnat opětovně drsně potetovaného Treja. Depp září a Robert Rodriguez mu v tom nijak nebrání, což může být jenom na škodu pro Banderase, který tak nějak zůstavá v pozadí celého filmu. Scénář je spíš slepencem jiných filmů, které by režisér taky rád někdy natočil. Tempo filmu je nestálé a ty akční scény už jsou tak nějak bez dechu a švihu. Na mstitele muzikanta jsem se těšil, ale toto je pro mě určitým zklamáním. Chtělo by se říct: "Snad příště". Ale raději: "Už žádné příště, prosím!" (01.08.2006)

Scénář: Robert Rodriguez .. Nevím, kde by tento flick skončilo bez Deppa a hudby. Abych se přiznal, scénář a politika v něm mi nijak nevadila, ikdyž vyprávění bylo přeci jen trochu zmatené.. Ale akční scény, ty mě nebraly téměř vůbec! Už v Desperado mě nudilo pořád to stejné - jeden proti 'stu', všichni stříly ale jen El se strefuje (a nejlépe rovnou do hlavy). Tohle jsem ještě přežil Tenkrát v Komandu, od te doby to moc nemusím.. 50%. (15.03.2005)

Film zachraňují jen hodně ulítlé přestřelky. Rodriguez uměl vždy s bravůrou sobě vlastně odhazovat těla po každém zásahu metry daleko. Kromě tohodle, ale už další eso v rukávu nemá a to přestože má k dispozici libovou porci kvalitních herců. Příběh o jedné takové revoluci po mexicku mě nechává zcela klidným. 55% (18.12.2014)

"Je to tak dobrý, že až to dojím, zaplatím, půjdu rovnou do kuchyně a zastřelím kuchaře." Podle mě to zase tak dobrý nebylo, takže můžu nechat režiséra žít. Příběh byl totiž tak zauzlovanej, že jsem často nevěděl, kdo je gangster, kdo agent, kdo prezident a kdo prodává sekačky u Mountfieldu. Ve finále to bylo jedno, protože se čekalo jen na to, až se otevřou futrály, vyndají kytary a začne palba. Samozřejmě palba za letu se salty a vruty, což je v Mexiku samozřejmostí. Mě to vlastně docela bavilo a agent CIA Sands mi ukázal, že nejlepší krytí je procházet se po ulici v tričku s nápisem CIA. To mě skoro až donutilo k přemýšlení. (14.06.2022)