Křižovatky

Je pravda, že príbeh je slabší, a po celý čas sa tu vlastne nič také prevratné neudeje, väčšinou ide len o bezcieľne poflakovanie, no hudobná stránka tohto snímku je parádna. A to hovorím z pozície človeka, čo si na hudobné filmy moc nepotrpí. Záver potom trocha vylepšil aj obsahovú stránku, páčil sa mi ten fantasy motív. Inak s touto témou - uzavretie zmluvy slávneho bluesmana s diablom kvôli hudobnému talentu, sa môžete stretnúť aj v jednom diely seriálu Cestovatelia v čase. Slabší nadpriemer. 70/100 (18.12.2018)

Nechápu jak jsem mohla takovou perlu nechat tak dlouho v šuplíku. Během prvních pěti minut se mně Crossroads dostal pod kůži a nepustil až do naprosto famózního konce. Kdo miluje kytaru a blues, tak tahle skvělá road movie je to pravý. Pro někoho nuda, pro mě bezvadnej zážitek. (21.03.2015)

Protože mám rád blues a také hraji na kytaru, tak jsem mohl porovnat své "skills" a dnešní dobu. Do filmu jsem se perfektně vžil a nasál jsem tu skvělou bezstarostnou bluesovou atmosféru, kterou bych rád zažil znova. Ale jestli nemáte radí blues nebo rock ´n ´roll a hnusí se vám hudební nástroje tak je to ztráta času. (18.08.2012)

Robert Leroy Johnson se jednou v noci na křižovatce upsal dáblu a stal se díky tomu nejvlivnějším bluesovým kytaristou 20. století, muzikantem, kterého citují Clapton, Dylan, Zeppelini nebo Stones. Pravda, jen žil za to jen krátce..(1911-1938). A na téhle historce stojí i road movie, ve kterém dávný Johnsonův spolughráč Willie Brown (Joe Seneca) a mladý Machio ukazují něco z blues...Ovšem trochu rozpačitě a povrchně. (Jestlipak exitsuje film o samotném Johnsonovi s jeho hudbou? Chtěl bych ho vidět!) Největším nedostatek je pro mě obsazení Macchia do hlavní role. Toho bluesmena v něm prostě ne a ne vidět. Druhým nedostatkem je to, že jde v podstatě jen o odkaz na onu dábelskou historii, blues z filmu nevychází, jen se hraje..Rychle ke kladům, hraje se tu skvěle. Kytaru obstaral veleschopný všeuměl Ry Coooder, harmoniku Sonny Terry, mihne se tu i Steve Vai (Whitesnake, Van Halen). Hudba je taky hlavním důvodem, proč se na film dívat a za ní a přece jen slušně vykreslené Mississipi a v dálce probleskující upoutávku na dřevní blues dám čtyři. Když na začátku filmu přijde Johnson do studia..! Některé věci ze soundtracku (Walkin Away, Feelin Bad Blues) jsou boží. (06.03.2013)

Hudba, a především sami živí muzikanti jsou nedílným, leč často jen upozaděným prvkem mnoha Hillových filmů. Tentokrát však hrají hlavní part (doslova) a z tohohle úhlu předpokládám, že Crossroads musí být Hillova srdcovka, kterou si natočil především pro vlastní potěchu. K tomu přidal ještě něco ze svého filmařského umu a stvořil těžko zařaditelné, multižánrové dílo, které spojuje klasické téma žák-učitel (všelijací ti karate-tigerové a karate-kidi, avšak tentokrát s kytarou a s tím, že guru neučí nové věci, ale musí probudit to, co už tam dávno je + R. Macchio v hlavní roli), ještě klasičtější, avšak zajímavě pojaté faustovské téma (černej blůzovej ďábel!), a celé to rámuje road movie. Samozřejmě nechybí ani závěrečný (a proklatě dobrý) souboj, typický do různé míry pro všechny tři jmenované žánry. Crossroads možná občas trochu zadrhávají, ale co, jsou minimálně krásnou ilustrací Hillovy lásky k hudbě, která zaručeně zapůsobí i na diváka. Slabší čtyři. (29.04.2013)