Modrá krev

3,5* Občas mě rušila doprovodná hudba. M. Etzler čte doprovodný komentář dobře, ale se zbytkem dokumentu působí někdy nesourodě. Naopak František Kinský je jako průvodce velice příjemný. V každém případě jde o zajímavý dokument, i když režijně by asi mohl být zvládnutý lépe. Dojem chaotičnosti je místy poměrně neodbytný. (02.02.2017)

Rod Kolowratů. Dokument na mne působil tak trochu zmateně. I nadále se ztrácím v tomto rozvětveném rodu, přehled o jejich příbuzenských vztazích jsem rozhodně nezískala. Ale to asi ani nebylo cílem tohoto dokumentu. Byl zaměřen na ty nejmladší výhonky rodu, na ty, kteří se vrátili do Čech, aby tu žili, spravovali majetek, který jim byl alespoň zčásti vrácen a naplňovali tak rodové heslo: Věrně a stále. (26.01.2017)

Trošku jsem se obával jak bude celý projekt pojatý. Podobných dokumentů zde mnoho nevzniká a když tak kvalita ne vždy splňuje očekávání. Po prvním díle myslím že dokument bude velice kvalitní.Kinský jako průvodce je skvělý.Miroslav Etzler celé hezky provází slovem.Jsem rád že v poslední době vzniká čím dál více podobných dokumentů.Náš národ se má stále co doučovat o vlastní historii a je na čase bořit prvorepublikové a komunistické lži a dogmata. Jasných 5 hvězd! (26.01.2017)

Skvělý a přínosný seriál, kterým provází noblesní a příjemně vystupující František Kinský. Je potřeba divákům připomenout a nastínit české dějiny, prostřednictvím těch, jenž byli po čtyřicet let neprávem trestáni a perzekvováni. Potomci významných šlechtických rodů však nezahořkli a nosí dál svá všeobecně známá a nebojme se toho označení, přátelé, i slavná rodová příjmení. A právě v tom tkví jejich duchovní síla a výjimečnost. (17.02.2023)

Nápad zpracovat nějaký dokument, jak se se svým osudem perou potomci šlechtických rodů je určitě dobrý. Je jasné, že v necelou hodinu dlouhém filmu nelze pojmout celý rod, proto se mi líbí zaměření na konkrétní osoby a jejich vyprávění o životě jich samých i jejich příbuzných, jenže... 1. díl - Kolowratové - 3*: Tento díl mi přišel velmi neučesaný. Vůbec jsem se nezorientoval v příbuznosti představovaných osob, pochopení nepomohly ani video vsuvky některých předků, kterým se sice přihodily zajímavé události, ale jejich zmínění působilo naprosto nahodile... Stejně tak nahodilé byly zmínky o různých panstvích a zámcích, o kterých jsme se vlastně nic nedozvěděli, podobně jako u marného pokusu nalezení řeznictví či otázkách mířících na používání češtiny a na místo domova... Příjemnému pocitu mi nepřidal ani Etzler, chápu, že se na roli vypravěče hodí hluboký mužský hlas, ale při poslechu některých z nich - a bohužel i Etzlera v tomto díle - mám občas pocit, že svůj text odvykládají, aniž by si jedinkrát odkašlali, ba dokonce ve mně jejich mluva vyvolává obavy, zda mě skrze televizi nepozvrací... Ve vyprávění také působí naprosto rušivě letopočty přeříkávané rádoby vznešeným způsobem... Kdykoli tedy mluvil vypravěč, působilo to na mě hned z několika důvodů rušivě... Nemohu se ubránit pocitu, že být dokument delší, popř. rozdělený do jednotlivých linií, byl by přehlednější, srozumitelnější a tak i zábavnější a především, člověk by si užil zajímavé informace více, spíše než aby v nich byl jako zde utopen. (11.02.2017)