Obsahy(1)
Mladý bankéř Felix Miramont musí pro své velké dluhy přemýšlet o sňatku s bohatou Olfou Fontainovou z Monte Carla. Při nákupech jež předcházejí jeho odjezdu se seznámí s prodavačkou Evou. Jakmile Evin obdivovatel Josef uslyší, že by ráda cestovala, pozve ji do Monte Carla. Zde zatím Felix nejeví nijak velký zájem o postarší Olgu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (8)
Souhlasím s Karlosem80 až na jednu výjimku - že dávám víc hvězdiček:) Tento film se svým způsobem vymyká, protože ho vnímám jako parodii na souběžně natáčené filmy, myslím, že se vysmívá tomu, co nabízí tehdejší mainstream...Minimálně 2* přidávám za účast mé prvorepublikové hvězdy No. 1, Karly Oličové. BTW, nejmenovala se Karla, ale Karolína... ()
Na tomto dílku je určitě nejzajímavější okolí předválečné francouzské Riviéry a Monte Carla, pokud se nepletu tak to byl jen tento film a pak ještě snímek "Tři kroky od těla", který se natáčel v tomto luxusním prostředí azurového pobřeží. Exteriéry jsou určitě atraktivní, děj filmu (místy docela amorální - s přihlédnutím na dobu) je ale strašně chatrný - moc se toho tady nenamluví, film přeskakuje z jedné scény do druhé, a celé to na diváka působí spíše chaotickým dojmem. Krásná, jemná a tajemná 20letá Karla Oličová (femme fatale své doby) byla herečka velmi zvláštního hereckého projevu a výrazu. Svým moderním zjevem jakoby spíše patřila do současné doby, než do té ve které umělecky působila. Tenhle řemeslně nezvládnutý film není žádné velké terno - patří k těm podprůměrným filmům z první poloviny 30 let. To nejlepší se zde odehrává hne-dle na začátku v prodejně obuvy. A postaralo se o to komické trio Motyčka-Kysilková-Trégl. Motyčka se svými tiky a chlastem schovaným ve skříňce neměl chybu ()
A Betty Kysilková tu má jeden ze svých geniálních výstupů na téma kramflíčky, pantoflíčky a něco k plážovému pyžama. Jede totiž na letní byt a i ten klobouček si rozhodně vybere. Literární tvorbu Camáry nutno ostatně také vyzvednout, má nejolíbenější kniha je Filmová hvězda, kam mistr propašoval i životopisy Mary Pickford a Pearl White ve vlastním zpracování. ()
Innemann a de la Cámara, dva pozdější stoupenci fašistického režimu, sepsali a zrežírovali nenáročnou, ryze odpočinkovou komedii, která je pro současného diváka cenná snad jen tím, že poodhaluje leccos z atraktivních siluet Monte Carla a dalších přímořských destinací. Herci i technický personál potom jistě uvítali možnost strávit několik týdnů v prosluněném francouzském letovisku, užívajíc si dosyta vyhřátých pláží i vodních radovánek. ()
Neumětelský scénář i režie, z komedie se stává nechtěná parodie - hodinový snímek, který trvá třikrát tak dlouho. Hvězdička za krásné pohledy na Monte Carlo a okolí. ()
Raul Schránil sice ve filmu Čtrnáctý v řadě řekl o tomto filmu že propadl. Ale já si to naopak nemyslím. Tento film asi u mě obdržel velké plus za prostředí kde se natáčel a jak tam byla veselá atmosféra. Jinak se mi moc líbilo že i ten malý tlouštík si konečně prožil nějáký milostný románek. A že se na lodi plavila krásná Karla Oličová, tak to byla ucházející podívaná. ()
Film samotný mě extra nezaujal, ale s Karlou Oličovou bych do Mante Carla rád :)) ()
Budu stručná. Reálná délka filmu: 68 minut. Pocitová: 186 minut. Děj: netuším, ale myslím, že žádný. Za pozornost stojí pouze exteriéry a fakt, že byla ke slyšení hudba, která byla následně použita i ve snímku Andula vyhrála, což ve mě celou dobu vyvolávalo naději, že se každou chvíli někde vyloupne Hugo Haas a Věra Ferbasová a konečně se začne něco dít. Nestalo se. ()