Svatební cesta do Jiljí

Já teda jít po stopách tohodle filmu, tak se z toho nejspíš opupínkuju. Ústřední dvojice totiž svojí svatební cestu pojala tak, že ráno se probudila do krásného modrého nebe Krkonoš, aby chvíli na to sjížděla řeku Berounku a následně se pak vlakem dobelhala na autobusové nádraží ve Staré Boleslavi, kde je autobus přesunul do Mělníka. S Enšpíglem jsme to měli jako takovou tipovačku, kde se zrovna nachází. On tedy ve většině případů vyhrál. Nicméně to nic nemění na tom, že jsem se fakt nasmáli. A to se počítá. (19.06.2015)

Mnoho párů má potřebu tvrdit, že si jsou souzeni, i když následné rozchody a rozvody značí, že tomu tak úplně nebylo. Abrhám a Šafránková jsou jedni z mála, kterým bych to věřil. Desítky let jim to klapalo před kamerou i v soukromí a jejich bláznivá cesta do Jiljí je toho důkazem. Taková blbost může fungovat jen díky dokonalé chemii a sehranosti daného páru. (01.04.2024)

Příjemný film, hlavně díky ústřední manželské dvojici Šafránková+Abrhám. Trochu mi to připomnělo norské Tatt av kvinnen (2007), ale v o hodně snesitelnější podobě. Jinak pro znalce natáčecích lokací to musí být asi trochu zběsilé, když dvojice od Labské boudy sejde k Mumlavskému vodopádu, pak se zase ocitne kdesi na vrchu, odtamtud přes Rýžoviště dojde na nádraží plné vodáků, aby odtamtud uskutečnili druhou část svatební cesty, tedy sjezd řeky na kanoi. (17.01.2010)

Nanejvýš milá a pohodová romantická komedie s několika kvalitními hláškami, výbornou ústřední dvojicí a také několika perfektními vedlejšími postavami, obzvláště Svěrákem a Smoljakem. A přestože nepostrádá (příjemnou) naivitu, střet mužského a ženského světa (způsobu jejich myšlení a jednání) je kouzelný a v některých scénách dokonce vůbec ne tak neuvěřitelný (naopak, mnohé situace člověk sám pozná). Trefné jsou také rozdíly mezi naplánovaným/sny a realitou. Škoda, že si film neudržel svoje počáteční tempo z úvodních Ztrát a nálezů, proto „pouze“ solidní 4*. „Pečenou kachnu mám rád, samozřejmě, jenomže kdybych si ji teď vzal a začal ji jíst, tak ještě po letech mi bude říkat: Jsi v podstatě kanibal, jedls kachnu před kachnou!“ (09.08.2013)

Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize. (29.09.2006)