S láskou Vincent

Po Temném obrazu a Béowulfovi mám pocit, že "hraná animace" je prostě slepá ulička, která moc nefunguje. Loving Vincent dokázalo tohle omezení alespoň částečně překonat. V mnoha scénách byl rozdíl krajinných záběrů nakreslených animátory a těch "pouze zkompírovaných" od Van Gogha znát minimálně. O to víc bohužel animace selhává na lidských figurách, zejm. tvářích, kde bylo vidět, že tvůrci vyšli vstříc podivné představě, že co je detailní a uhlazené, je pro diváka stravitelnější (když to člověk srovná s deformovaností malířových portrétů, je to k zaplakání). Příjemně ale potěší příběh, od něhož jsem v zásadě nic nečekal. Namísto toho je divákovi servírováno vyprávění jako vystřižené z Čapkovy noetické trilogie, v níž pokusy dobrat se objektivní pravdy narážejí na nepoznatelnost reality. (18.02.2018)

Oživení jen pár let starých závěrů o Goghově smrti dává možnost udělat z uměleckého díla lehce i detektivku. Snímek se pak stává zajímavým nejen díky výborné animaci, ale i díky netradičnímu pojetí příběhu o životě a smrti úžasného malíře. Bohužel jsou místa, která trochu trpí rozvleklostí a pomalejším tempem, ale jinak je to celé tak netradiční, že stojí za opakované puštění. A hned vás přepadně chuť přečíst si všechny jeho vydané dopisy. Musel to být nejen neobyčejný umělec, ale i člověk. (24.03.2018)

Nic z toho, co dělá tento film zážitkem se v zásadě netýká filmu. Scénář, kde se prochází protagonista sem tam jak ve špatné adventuře a dozvídá se od různých hlav, že "tak takové to tedy bylo", se strašně bojí jakkoli klást nároky na diváka, od kterého se čeká akorát smutně se rozněžňovat a být fascinován z toho, co se před ním odehrává. A tomu se po pravdě těžko odolává. Je to nový typ vizuálního zážitku, ta dvourozměrná hmatatelnost, která láká natáhnout ruku a dotknout se neustále se měnících tahů štětce. Je to jiný způsob pohlcení do filmového mikrosvěta, která mi připomenula jak si malé děti kreslí detailní obrázky míst, kde by právě chtěly být. (02.02.2018)

Pamatuji si, že nám v obýváku visely ony slunečnice. Posmutněle a obtěžkány těžkým dřevěným pozlaceným rámem. Nikdy jsem ten obraz nepochopila. Tak jako jsem, jako malá nedokázala chápat osobnost samotného Vincenta. Připadal mi jako ulítlý zrzek, co si zkrátka z lásky uřízl ucho. Tudíž řekněme, že jsem si k němu našla cestu až v pozdějších letech. Rozhodně mu patří můj obdiv a dodám pouze hořce: smrt mu "sluší", ostatně jako všem umělcům, kteří předčasně tragicky zahynuli. Ta temná fatálnost k němu patří, třeba by jeho díla zapadla jinak hluboko pod nános prachu a přišli bychom o takové skvosty. Slunečnice nám sice ze zdi zmizely, avšak tento uctivý film mi je příjemně připomněl a klaním se tak vzácnému propracování. (13.06.2018)

-3* V tomto filmu jeho estetická stránka přebíjí veškeré ostatní atributy filmu a bohužel příběh mi taky nepřišel nijak nosný ani lákavý. Myslím, že na horším pochopení a pocitu z filmu měly velký vliv titulky, které odváděly pozornost od obrazu a s českým dabingem bych si ho mohl vychutnat víc, když už jsem nebyl obdařen slušnou znalostí angličtiny, či polštiny. Jednou se k němu asi vrátím, ale teď mu nedokážu dát víc než tři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (11.10.2020)