S láskou Vincent

O víkendu nás čekají Oscaři, tak si dovolím malý tip: za nejlepší animovaný film si zlatého plešouna odnese pixarovka Coco. A mě to štve. Jakkoli multikulturně dojemný Coco není špatný animák, je to pořád dětinská vyprávěnka. Naopak z Vincenta jsem šel do kolen. Zdaleka ne jen kvůli úchvatné animaci, která bere dech. Forma je jednoduše uchvacující a člověk ani nemusí být fanouškem impresionismu nebo van Goghových obrazů, ale brilantní obrazy vtáhnou do děje a už nepouštějí. Příběh je ale také nesmírně silný, postupné skládání událostí a mnohdy protichůdných vzpomínek nedovolí ani na okamžik polevit v pozornosti. Snímek ale zůstává příjemně civilní a detektivně laděná zápletka se nakonec ukáže jen jako zástěrka pravé cesty:zkoumání vlastního já. Vhled do malířovy duše je zároveň nakouknutí do duše Armanda Roulina, kteří filmu fungují jako protipóly, jež se postupně začnou přibližovat, až se po kafkovském čekání na doktora Gacheta ve finálovém rozhovoru konečně spojí. A spolu s ním nabízí zrcadlo divákovi. Pokud to někomu nedošlo (a jak soudím ze zdejších komentářů, mnoha lidem to fakt nedošlo), je mi jich trochu smutně líto. A se stejným životním smutkem na duši si za ně dám sklenici červeného, okouzlen tímto nádherným filmem. (01.03.2018)

Počítala jsem s tím, že tento film bude více vizuální než dějový, proto nejsem zklamaná. Právě naopak přidávám jednu hvězdu za nádherné výtvarné zpracování, za tu neskutečnou uměleckou a mravenčí práci více než 100 malířů, tvořících olejovými barvami. Za snahu věrně zobrazit všechny postavy podle získaných archivních fotek a Vincentovy tvorby. Přecházení z barevné současnosti do černobílé minulosti se mi také moc líbilo. I hudba je dobře zvolena, zaujme, ale neruší. Oceňuji hlavně originalitu a velkou odvahu, s jakou se tato koprodukce povedla. Je to film pro lidi, kteří mají rádi výtvarné umění a obdivují obrazy Vincenta. Kouzelný zážitek, který mi připomněl, jak je fajn, že se u nás roční období střídají, i když počasí dokáže pozlobit. (02.02.2018)

Hodně místních komentářů vyzdvihuje formu nad obsahem. Já takový problém nemám. Příběh mě pohltil, ke zvolené formě mi skvěle seděl a něco v něm mi přišlo příznačné době, ve které se příběh odehrává (jako kdyby vycházel z literatury realismu tehdejší doby). Pro Mansella typický soundtrack výborně doplňuje naléhavost s jakou je příběh vyprávěn a zvolená obrazová forma celou atmosféru dokonale rámuje. Všechna čest tvůrcům, jejich trpělivosti a oddanosti cíli. 8,5/10 (10.02.2018)

Jaký by to asi musel být obsah, aby se vyrovnal této formě. Většinou si člověk na originální animaci časem zvykne a přestane ji vnímat. Ne tak zde. Rozhýbané obrazy fascinují od začátku až do konce. Pravdou je, že se film až moc zabývá smrtí, ale tím se dozvíme mnohé i o životě. Pavel Bobek zpívá v české verzi písně, která zazněla na konci "... a svět tě tak trýznil, tvou lásku splácel zlým, jen černé vrány nad hlavou ctí tvou mysl bolavou - svět nazval velkou vášeň šílenstvím... " (18.02.2018)

Tvorcovia prichádzajú s "Kaneovským" prerozprávaním života Vincenta Van Ggogha. Presnejšie napísané prichádzajú s príbehom o smrti Vincenta Van Gogha. A ten nám ponúkajú v štýle retrospektív, ktoré sú, aby sme sa v tom, my blbci, vyznali, čiernobiele. Je to trochu divné, keďže sa tu kopírujú majstrove obrazy, ale tak chápem, že sa asi dvojica režisérov bála, že ľudia chodia do kina spať a hrať sa s mobilom, tak musia byť vodení za ručičku. Loving Vincent je skôr zaujímavý ako skutočne kvalitný a ťažko aj hovoriť o originalite, keď podobné animačné postupy nie sú novinkou a vlastne svoj film koncipoval do expresionistických tónov aj Minnelli. Chvályhodný počin, ale skôr po výtvarnej, ako naratívnej stránke. (24.01.2018)