Aj dvaja sú rodina

"Můj otec mne naučil čelit strachu, má dcera životu...". Po smíchu vždy přijde pláč a po životě smrt. Tak jsou naše osudy předurčeny. Většina z nás má nepřeberné množství možností, jak nakládat s milostivě poskytnutým časem, málokdo si ovšem přizná i své povinnosti, třeba zpestřit tento neveselý svět alespoň jednomu bezbrannému človíčkovi. Demain tout commence částečně definuje slovo rodina, navrhuje alternativy, chvílemi staví diváka do role soudce. Nabízí nám také, sice několikrát pojištěné, nicméně skutečně nefalšované silné emoce, po stránce humorné i dramatické. V hodnocení tohoto filmu, nepochybně pro širší publikum, mne utvrdila hlavně precizní režie a skvělé herectví hlavních protagonistů, které vrcholí v poslední půl hodině, jež si dovolím označit za fantastickou. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (01.03.2017)

Je málo filmů, za které jsem opravdu rád, že existují. Toto je jeden z nich. Není to kýč, ač se to může mnohým zdát. Je to silně emotivní příběh, nepřehnaný, plný života. Emotivnější pro ty kteří mají děti a ještě více pro ty, kteří mají děti v rozdělených rodinách. A jak řekl dokonalý představitel Samuela Omar Sy, nejsou dokonalí otcové a dokonalé matky. Jde pouze o improvizaci, jak nejlépe to my rodiče umíme. A to je fakt. Užívejte každé chvíle života a nepromarněte ani vteřinu. To je cítit i z tohoto filmu a ke konci se také dozvíme proč ten všechen mylný kýč. (14.02.2017)

Zpočátku silně nesympatický nespolehlivý otec se změní díky péči o dítě. 1) Rozverná kýčoidní komedie se v poslední půlhodině transformuje do slzopudného rodinného dramatu._____ 2) Gayovský producent je roztomilá, i když dost nesmyslná, karikatura._____ 3) Milá je i náznaková konfrontace anglického a francouzského uvažování a jednání._____ 4) Jsem trochu na rozpacích. Film jsem sledoval se zájmem a nenudil jsem se. Ale chvílemi jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Mexický originál jsem neviděl a snad i proto dávám silné tři hvězdičky. (10.02.2021)

Krásný lidský příběh o smyslu života jako takového, ve kterém chválím zejména sympatický námět, scénář, který dokáže vyvolat jak smích (některé repliky opravdu stojí za to), tak slzy a výborný herecký výkon hlavního představitele. Vzhledem k tomu, že nechci spoilerovat, nechci se vyjadřovat k ději jako takovému a spokojím se s konstatováním, že se jedná o citlivě natočený příběh o člověku, který se ve správném okamžiku zachoval správně a tím dospěl, po kterém s kina budete odcházet spokojeni :-) Doporučuji a děkuji za čsfd projekci :-) (13.02.2017)

Francouzský film s Omarem Sy v hlavní roli vystupující jako komedie se sociálním podtextem? Tak to si nenechte ujít. Tento vysoký charismatický dlouhán se opět připojil k projektu pojednávající o sociální problematice, tentokráte jde o rodičovství a opět mu to vychází. I přes poměrně depresivní téma v podobě odloučení dítěte od matky, střídavé péče a podobným záležitostem týkajících se daného tématu, se nekonají žádné emocionální výlevy či násilné slzopudné momenty. Práce s emocionální stránkou je vedena střídmou cestou a depresivnější části jsou protkány spoustou komedie, jako tomu bylo již u Nedotknutelných či v Sambě. Mladá slečna, dcera hlavní postavy, jejíž úsměv sám o sobě přidává do filmu emoce, působí neuvěřitelně přirozeně a mile, jen škoda té neomalené angličtiny narušující libozvučnou francouzštinu. Ale je to právě synergie mezi otcem a dcerou, co tvoří podstatnou části snímku, přičemž funguje naprosto příkladně a má jak dostatek fantazie, tak i zvratů včetně silných momentů, jejichž šperkem je hlavně závěr. Ten představuje nádherný pohled na život a svým způsobem ustavuje celý film, který není o přetahování se mezi rodiči, ale o radosti ze života jako takového a sdílení vlastního štěstí. I dva jsou rodina je snímkem, který si rozhodně zaslouží pozornost a jen potvrzuje francouzskou dominanci na poli dramedií. [80%] | Kino (25.03.2017)