Zabijakov osobný strážca

Na komedii je to málo vtipné. Na akční film málo napínavé. Tento snímek je taková jednohubka na alkoholový večer. Čím více povzbuzovadlo v sobě budete mít, tím se vám bude líbit pravděpodobně více. Celé se to nese ve velmi odlehčeném duchu. Zápletka je trapná a snadno prokouknutelná. Oba herci hrají zřejmě to, co se po nich žádalo. Vedlejší role, zejména ženské, jsou nedobře obsazené a vyznívají do ztracena. Do filmu taktéž absolutně nezapadávaly romantické vsuvky a rady do života od černočerného Jacksona. Do podobného filmu se takový prvek nehodí.Osobně nechápu vysoký povyk kolem tohoto filmu. Ačkoli jsem pár pěkných momentů zaznamenal, tak mnou cloumala při sledování především nuda. Lepší dvě hvězdy. (18.11.2017)

Kdybych mi bylo dvanáct a film bych viděl v sobotu večer na Nově, byl bych nadšen. Jenomže dvanáct mi už dávno není a film jsem viděl v kině. Shane Black, který zásadně ovlivnil podobu moderních buddy movies, pochopil, že pokud chcete filmy jako Smrtonosná zbraň točit dneska, nesmíte se/je brát vážně (viz třetí Iron Man nebo Správní chlapi). Náběhy k sebereflexi jsou sice i v Zabijákovi a bodyguardovi (i když hranice mezi „je to hrozně debilní, vy to víte a my víme, že to víte“ a prostým „je to hrozně debilní“ je někdy hodně tenká), ale film s nimi pracuje hrozně nedůsledně. Vedle takřka parodických scén (za Michaelem probíhá apokalypsa, zatímco on nerušeně pokračuje ve svém monologu) jsou zde momenty prosté nadsázky, které mají být dojemné nebo, v horším případě, vypovídat o pseudofiktivních válečných zločinech (linie s Dukovičem mi vzhledem ke kontextu přišla dost nevkusná). Stejnou krizí identity trpí i postavy. Občas se chovají jako osoby poučené žánrovými klišé, ale v řadě jiných ohledů jen předvídatelně následují konvence a dělají hloupé chyby. Vyprávění zas a znovu ztrácí spád vinou neúspěšné snahy zlidštit oba hrdiny pomocí jejich vztahu s drahou polovičkou a víceméně seriózního vysvětlování toho, jak se z nich stali lidé, kterými jsou (naprosto mimo je svým velevážným tónem třeba flashback s Dariovou první vraždou). Tohle neustálé vztahově-poradenské mudrování, dokonce i v okamžicích, kdy hrdiny znatelně tlačí čas, není obratně zakomponované do probíhající akce a jen natahuje stopáž – hlavní dějová linie se jakoby zastaví, aby se pánové mohli nimrat ve svých pocitech a trochu si zafňukat. Tempo je tak notně nevyrovnané a film se zdá být mnohem delším. Úroveň hodně zvedají dlouhé akční sekvence v Amsterdamu a Haagu, které jsou sice strašlivě sestříhané a vyprávění nikam neposunou (tedy kromě toho, že se postavy přesunou z jednoho místa na druhé), ale mají patřičný drajv a vtip. Pak ovšem přichází nezvládnutý (trikově, scenáristicky, herecky) závěrečný akt, který v podstatě popírá předchozích sto minut (vše se nakonec vyřeší úplně jiným způsobem, než k němuž příběh celou dobu směřoval) a celý film míří strmě do háje. Zabiják & bodyguard by mohla být výborná high-concept akce s dvojicí charismatických herců (z nichž filmu skutečně kraluje Jackson) a devadesátkovým feelingem, jenomže to by nesměla svou béčkovou přepálenost tak neobratně obhajovat a dodávat si na důležitosti způsobem, který zabíjí veškerou zábavu. 50% (18.08.2017)

Má to několik vtipných momentů, střet v kutilské prodejně zřejmě patří k vrcholům filmu. Režijními nápady film celkem hýří, se scénářem je to již mnohem slabší. Nikdy mě příliš nebavily automobilové honičky, v tomto filmu je ukrutánsky dlouhá. Počet zdemolovaných aut se pravděpodobně blíží počtu minut tohoto snímku. Speciálními efekty také film nešetří, ale dlužno dodat, že oba hlavní hrdinové jsou značně snesitelní, nemají nadpřirozené schopnosti, ale pravidelně trousí obstojné hlášky. (13.09.2020)

|87%| Viděno v kině. Poslední dobou se mi stává, že chodím do kina s velkým očekáváním a film mě ve finále neskutečně zklame. Ale tento The Hitman’s Bodyguard mě neuvěřitelně mile překvapil. Samuela L.Jacksona mám rád, ale občas mě jeho role v určitých filmech štve a vadí. Holt, on prostě leze do všeho možného. Zde mě ale dost bavil a naštěstí nepůsobil ani na vteřinu trapně. Reynolds mě taktéž překvapil, zahrál svou roli víc než uvěřitelně. Humor byl zvolen střední zlatou cestou. Divák tu určitě nebude bombasticky dostávat záchvat smíchu, ale ani naopak se nebude cítit trapně. Ještě větším plusem jsou akční scény. Doslova jsem byl nadšen. Výbuchy aut, naháněčky aut – toho zde bylo požehnaně. Dále, krásně krvavé přestřelky a bitky. Bitky už byly režijně takové moc rychlé, ale to je jedno z mála nepatrných negativ. Celkově na mě akční sekvence působili skvěle, úderně realisticky a HLAVĚ mě nenudili, jako třeba ve zkurveně přeceňovaném Wickovi. ½ snímku je taková postupně rozvíjející (ne, ale nudná). Ta druhá se už rozjíždí jak po humorné stránce tak po akční. Páč posledních cca 30 minut bylo tak skvěle akčně natočeno, že jsem ani nedýchal. Úplný závěr byl tak trošku happy end. K plnému počtu mi zbývalo tak máááááálo. Chtělo by to trošku zdramatizovat nebo přidat pár výrazných scén (jakýchkoliv). Přesto jsem plně spokojen a oceňuji to o to víc, že jsem čekal minimální spokojenost, dostalo se mi skvělý opak. A ještě za velkou pozornost stojí skvělý soundtrack a 2 písně ve filmu. (18.08.2017)

Důležité je aby se člověk - divák u filmu bavil, což já jsem se bavil. Možná byl nekorektně konkretní a nahradil bych Bělorusko Kosovem a fiktivního Vladislava Dukoviče Ramushem Haradinajem (nebo fiktivní postavou), který u soudu v Haagu byl a 19 svědků obžaloby zemřelo. Ryan Reynolds a Samuel L. Jackson tvoří dobrou dvojku. Citát filmu: Kdo je horší, ten kdo zabije špatný lidi nebo ten, kdo je chraní? (16.04.2019)