Dayereh
Il Cerchio
Obsahy(1)
Třetí velký mezinárodní úspěch, korunovaný mimo jiné cenou Mezinárodní federace filmových kritiků pro nejlepší film roku, či fantastickým úspěchem a pěticenovou žní na filmovém festivalu v Benátkách, zaznamenal uznávaný íránský režisér Jafar Panahi v roce 2000 s koprodukčním snímkem Kruh. A stejně jako v případě pozdějšího filmu Offside se Panahi rozhodl v Kruhu soustředit na problematiku potlačování ženských práv v rodné zemi. V případě tohoto snímku jsou hlavní hrdinky z teheránských ulic, sedm žen, z nichž každá se nějakým způsobem dostává do střetu s oficiálními úřady. Tři z nich jsou právě na útěku z vězení, další je pak prostitutka, ale nechybí ani čerstvá matka Solmaz, jež se právě dozvěděla, že namísto očekávaného chlapce přivedla na svět holčičku, a bojí se reakce ze strany prudérního manžela a jeho rodiny. Všechny tyto ženy nechtějí nic jiného než normální život, ale všechny postupně zjišťují, že ve světě, kde vládnou jen absurdní rozkazy a nařízení, se svobody nikdy nedočkají. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (13)
Íránský snímek, který nenadchne, ale ani neurazí. Má to pár opravdu zajímavých scén, ale většina jich je tak rozvleklá, že to prostě nudí. Chápu, mají více vtáhnout do osudu postav, ale funguje to spíše málokdy... Ale rozhodně cením odvahu něco takového natočit. 3* EDIT: Po čase zvyšuji hodnocení na 4*. ()
Jafar Panahi (vynikajúci Biely Balónik) nakrútil film o postavení žien v iránskej spoločnosti. Príbeh sprevádza osudom viacerých žien (spojených s činmi, ktoré sú podľa iránskeho práva zločinmi) , ktorých životy sa stretávajú v určitom okamihu. Už od úvodného okamžiku, kedy sa matka rodičky dozvedá, že namiesto očakávaného chlapca sa narodilo dievčatko a jej následnej reakcie, cez kupovanie lístka na autobus či hotelovej izby až po cestné kontroly film zobrazuje kultúrne odlišnosti a obmedzenia života v Iráne, ktoré vám niekedy budú pripadať až absurdné. Filmu miestami dosť chýba tempo rozprávania (aj na iránsky film), ale výsledný dojem je predsa len uspokojivý. Herecky som zvyknutý u iránskych (ne)hercov na viac ako tu predvádzajú, ale tento film zase nie je typicky iránskym filmom (t.j. jednoduchý príbeh vypiplaný do pôsobivej dokonalosti). Tentokrát ide skôr o upozornenie na situáciu a postavenie žien v spoločnosti a možno aj preto, že ide o silnú látku si film všimli v Benátkach (2000) odkiaľ si odviezol Zlatého Leva. Moje hodnotenie je čistých 70%(3,5*) a nadol sa tentokrát prikloním iba preto, že som posledne Iránu tých 70%(Baran) prilepšil. Určite nejde o jeden z najlepších iránskych kúskov, ale určite je to silný a dôležitý film, ktorý stojí za videnie. ()
Je odvaha takovýto film vůbec natočit. Problém filmu je ale především v tom, že divákovi představuje krutou realitu, tak jak skutečně je. Takže dlouhou dobu čekáte, nic nepřichází a pak najednou bum a něčím Vás film šokuje, pak se zničehonic přehoupsne do druhý půlky a zase se dlouho nic neděje. A pak zase až na konci Vás na minutu něčím šokuje. Tak je to ve výsledku velice zajímavý film, který plno lidí bez problémů ocení, stejně jako já. Ale víc procent tomu prostě nedám, protože kromě těch dvou zajímavých scén jsem měl problém udržet vůbec zájem ten film dokoukat. ()
O některých, pro nás nepochopitelných až absurdních nařízeních a zákazech platících pro ženy v Íránu, jsme dosud třeba ani neslyšeli, o některých jiných sice máme povědomí, ale bereme je spíš jen jako prostá fakta, vyplývající z náboženských a kulturních odlišností, aniž bychom si dokázali představit tíži života v takto omezeném nesvobodném světě. Ale s hrdinkami prožijeme i silné momenty, které se mohou podobat něčemu, co jsme sami zažili – třeba když se místo toužebně očekávaného chlapečka narodí děvčátko a jeho maminka se oprávněně bojí odmítavé reakce svého muže a jeho rodiny. Některé z hrdinek jsou na útěku z vězení, jiná je prostitutka, ale místo odsudku nás může napadnout, jestli jejich ocitnutí se za hranicemi zákona není spíš důsledek těžkého života v dogmatickém nesvobodném světě. ()
Právem oceňovaný snímek okolnímu světu odhalující místy až absurdní zákazy, kterými jsou íránské ženy omezovány a jejichž důsledkem se častokrát dostávají za hranice zákona. Zatímco na zahraničních festival sbíral jednucenu za druhou, v Íránu logicky zakázali jeho promítání. Rozhodně jedna z nejsilnějších a nejotevřenějších filmových vypovědí o údělu žen v islámských zemí. ()
Zaujímavosti (2)
- I přes značný mezinárodní úspěch nebyl tento snímek v rodné zemi Jafara Panahiho nikdy odvysílán a už deset let leží na dně trezorů íránských filmových cenzorů. (Krouťák)
Reklama