Réžia:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (viac)Obsahy(1)
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 657)
"Co abych tě, drahá, oběsil?" a "Věneček, nebo rakvičku?" - to jsou citáty, které si ze Spalovače mrtvol odnesu. V první hodině podivný, morbidní a nudný film se v poslední třetině zlomí ve strhující podívanou s geniálně proměňujícím se Hrušínským, zblízka snímaným širokoúhlou kamerou. "Nic není v životě lidském jisté, jenom smrt a to, že v Evropě bude nastolen šťastný řád, šťastná Evropa." Spalovač mrtvol ale není a nebude můj šálek kávy. Ani s rakvičkou ne. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=N-Ypg0RSn30&feature=related nebo http://www.youtube.com/watch?v=rn_c878Muuw&feature=related ()
Toľkou morbídnosťou a smrťou nasiaknutý film sa tak často nevidí a asi ani neuvidí. Mrazivo chladno pokojné dialógy a monológy Hrušínského vás nechajú úplne prikovaných, lebo čo veta, to čierny humor plný napätia a znepokojenia. Žiadne scény s krvou, či vraždiace jatky. Ale to sa nedá popísať, treba to vidieť. Príbeh je vsadený do medzivojnového obdobia, s ktorého situáciou sa Herz v súvislosti s dejom tiež veľmi pekne vyhral. A tie prestrihy končiacich a začínajúcich záberov mali tiež veľmi dobrý efekt. Škoda, že Hrušínskému nie všetci herecky stíhali. 90%. ()
"Pohřeb žehem je naprosto lidský." - tato věta vychází z úst Rudolfa Hrušínského - coby pana Kopfrkingla - v mnoha svých podobách a obměnách. Při každém vyslovení těchto slov a vlastně při každém slovu pana Hrušínského (jako "něžná", "požehnaná", "krásná", "drahá", "laskavá", "milosrdná", "dobrotivá" etc.) běhá mráz po zádech. Postupná metamorfóza pana Kopfrkingla pak udává směr tohoto Herzova opusu, který vyniká svou "znepokojivostí". SPALOVAČ MRTVOL Juraje Herze je neskutečně silným filmovým zážitkem. Vedle výborného nasnímání (využití „rybího oka“, práce s detaily etc.) je nutné zmínit zajímavou a neobvyklou práci se střihem. Také zvuk a hudba jsou výrazným prvkem filmu - skvěle spoluvytváří potemnělou, podivnou a až „hororovou“ atmosféru. Morbidní atmosféra filmu je občas prosycena stejně morbidním humorem. Vše však v takových přiměřených dávkách, že tím snímek nedostává komediální nádech právě naopak. Shrnuto a podtrženo: Juraj Herz geniálně zpracoval stejnojmennou novelu Ladislava Fukse a natočil nadčasový snímek, který patří ke skvostů (nejen) české kinematografie. ()
Výtečný film, jenž opravdu předběhl svou dobu (v českých měřítkách). Rudolf Hrušínský - není co dodat. Výborná mrazivá atmosféra v průběhu celého filmu a řada skvěle vykreslených vedlejších postav (nepředstavitelně tupá a otravná Míla Myslíková nemá chybu:-)) jsou již jen třešničky na dortu. Filmu jistě (jako snad vždy) pomohla spoluúčast autora literární předlohy na scénáři. Ale asi nic pro slabé povahy, krev tam sice prakticky není, ale takováto silná psychologie leckdy vyděsí víc než naštvaný Freddy Kruger za zády:-). Fantastická kamera, ať už detaily na mistra Hrušínského, tak i rychlé střihy, něco vskutku nevídaného. Teď už opravdu vím, proč je Rudolf hrušínský tak chváleným hercem (i ostatní role máí samozřejmě velmi dobré, ale todle je výkon na dva oscary). ()
S týmto filmom mám neuveriteľný problém a pri predstave, ako mnou poväčšine lomcovala nuda, som bola rozhodnutá udeliť mu 3*. Čo ma však odradilo, bol pocit, akoby niektoré scény Herz natočil priamo pre mňa, ako milovníčku morbídnych scenárov s tak vynikajúcou atmosférou, že som sa utápala vo vidinách psychopatického génia s neskonalým potešením. Moje 4* sú výpoveďou o tom, ako na mňa zapôsobili jednotlivé intervaly na čele s impozantným symfonickým orchestrom, naháňajúcim zimomriavky, herecké kreácie Rudolfa Hrušinského, ktorý si kradne celú snímku pre seba a všetky nedejové postavy stojace nablízku s výpovedným výrazom, predstavujú len prostriedok, nevyhnutný pre pôsobenie vražedného ducha - áno, táto skutočnosť mi imponovala najviac. A tá dusivá atmosféra zvierajúca do klieští, tie konkrétne podobenstvá, to temné prostredie, filozofické sklony.............. stojím pri 4*, aj keď pocity mám značne neujasnené a je to snáď prvý film, pri ktorom si ich, predpokladám, nikdy nevyjasním. ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (59)
- Při premiéře 14. 3. 1969 vtrhli do sálu příslušníci StB a promítání předčasně ukončili. Diváci mohli film vidět znovu až při obnovené premiéře 1. 8. 1990. (sud)
- Režisér Juraj Herz zatúžil román sfilmovať, ešte než si ho prečítal. Zlákal ho titul, ktorý zazrel, keď kráčal okolo výkladnej skrine jedného kníhkupectva. (Raccoon.city)
- Rudolf Hrušínský (Kopfrkingl) většinu času neuměl text. Po scéně chodil s roztrhanými papírky a dával si je na místa, kde měl text odříkávat. (TheMaker)
Reklama