Kulhavý ďábel

Film působí dojmem, že scénář vznikal na místě, tomu odpovídají i " herecké " výkony... Na filmu se setkali skladatel Karel Svoboda a manekýnka Hana Bohatová  v roli bláznivé ženy, následoval svatba a později narození potomka Petra Kleina Svobody. Když za to jejich syn, v jisté nadsázce po letech děkoval režisérovi filmu Herzovi, že by tu jinak nebyl bez toho filmu ani on. Odvětil prý lakonicky Herz "Hm já si na Vaši maminku taky myslel". (30.05.2009)

Václav Neckář jako naivní zamilovaný mladík, kterému se ďábel v podání Juraje Herze snaží (marně) na jakési podivné klinice a za pomoci výjevů z různých historických dob dokázat, že láska není tak krásná a nevinná a manželství není idylka. K tomu pár tehdejších hvězd pop music přidá několik právem zapomenutých nehitů (až na jednu pěknou písničku Marty Kubišové). Celek připomíná "zábavný" televizní film na rozjezd silvestrovského večera, až na absenci zábavnosti. Zajímavé bylo snad jen barevné zpracování (současnost je černobílá, kostýmové scény barevné). Při sledování se mi vybavila jedna dobová recenze, která říká asi toto: "Ve filmu ďábel kulhal na jednu nohu. Film kulhá na obě." (09.01.2008)

"Cit mě nezajímá. Cit je jako močový měchýř, nafoukne se a splaskne. Mozek je nebezpečný, protože myšlenka zůstává. Zatím křičí jenom o lásce, ale dovedete si představit, co bude vykřikovat zítra?!"                                            Možná stačilo málo a mohlo jít o velice zajímavý kousek - kostýmní hudební komedii, odlišnou od těch, co režíroval Zdeněk Podskalský. Výsledek mi nepřipadá tak hrozný, jak zde mnozí líčí a oficiální distributor vyhrožuje. Postava ďábla v provedení páně režiséra se mi zamlouvala, hudební kousky v podání předních českých zpěváků také potěšily. Bavila jsem se. (01.03.2015)

„No, co se divíte? Byla to jeho milenka.“ „Ale já se jí vůbec nedotkl!“ „No, vy ne.“ Kdo by to byl řekl, že Šulcová, kterou jsem nikdy neměl moc rád, byla taková kost? Kulhavý ďábel ztrácí hlavně svou nevyrovnaností a jakousi neučesaností. Ač se snaží o nějakou souvislejší linii, přese všechno je to jen a pouze slepenec různých scén, výjevů a skečů. A písní, samozřejmě. Za což nakonec nemůže ani tak samotný Herz, jako spíše zásahy shůry (a tím nemyslím toho vousatého dědka), které z filmu vykuchaly kde co. Některé z nich jsou výborné trefné, výstižné a hodně humorné. Jiné jsou zase trochu nudnější a nezáživné. A tohle všechno se tak nějak Herzovi povedlo namíchat do vcelku přijatelné a koukatelné podoby. Občas to nudí, občas to baví. Obecně to vychází tak nějak na půl. Líbil se mi Herz v roli Asmodea, mimicky je to výborný herec, rád bych ho jako herce viděl častěji. Pro mě samotného překvapivě, mě bavily písničky a jejich texty. Zpěv, respektive frázování sice občas nebylo poslechumilé, ale texty měly obsah a hudba byla v pohodě, dnes již dost retro. Bavila mě otevřenost, lehká kritičnost a vedlejší mikropostavy (párek gayů, kozomil, chlápek na vodítku). Strašně se mi líbily masky na maškarním bále, jejichž prostřednictvím na krátkou dobu promluví Herzova obliba ve strašení, horroru a děsu. Líbila se mi experimentální pojetí celého filmu, které se už dneska nevidí, což je škoda. Jo, dalo se na to koukat, klidně a rád se na to ještě někdy podívám znovu. „Ty ještě neznáš Rudolfa?“ (21.12.2012)

Ještě, aby nebyl ďábel kulhavý, vždyť všichni víme, že čerti mají kopýtko. To se jim pak blbě šlape. Juraj Herz byl charismatický a roli ďábla si jistě náležitě užíval. Je to vidět z jeho výrazu. Neckář byl tradičně potrhlý. Bohužel je celý příběh spíchnutý horkou jehlou a když se pak začal třepit, tak ho někdo dost špatně slátal dohromady jako starou fusekli. Potěšila hudba a pár dobrých nápadů. Ale to bylo zoufale málo. (29.11.2016)