Svatá Klára

Veľmi nerád hodnotím odpadom, ale čo je veľa to je veľa, všetko má svoje hranice. Neviem čo sa pánu Kohoutovi honilo hlavou keď písal predlohu, ale určite to nebolo nič dobré. Alebo možno, že mu krivdím, možno len to prevedenie do filmovej podoby bolo katastrofálne, ťažko povedať. No v každom prípade si knihu neprečítam, po tejto filmovej sračke som stratil aj najmenší záujem. Všetko tu bolo nesympatické a iritujúce, od filmových postáv, výpravy, réžie, hercov až po všeobecne údesnú atmosféru. Jediné čo by mohlo aspoň ako-tak zaujať bola bizarná predstava toho prostredia, v ktorom sa postavy pohybovali, no bez pridanej hodnoty to aj tak nemalo žiaden význam, boli to len obrázky kulís, nič viac. A príbeh samotný? K tomu sa už radšej nebudem vyjadrovať. Nepamätám si iný film, kde by sa mi od nudy a celkového znechutenia chcelo grcať, veď už len ten základný motív námetu bol tak banálny a šedivý až hrôza. Aby som to zhrnul - film je len sled nič nehovoriacich príšerne nudných obrázkov kulís a nesympatických postáv s ich nezáživným jednaním, banálnou pointou a trápnym romantickým pokusom na záver. (03.07.2017)

To je druhý čistokrevný kousek z Izraele, který bych asi úplně každému nedoporučovala. Je zvláštní, trochu na mě působil jako bizarní experiment, vůbec bych ho na Izrael netipla, neptejte se proč, prostě je to tak. Je tam spoustu úsměvných momentů, které se střídají s těmi slabšími a smutnějšími. Tikel byl sympaťák kluk a Klára takové nevinné dítko, které umí dělat divy. Mám trochu ambivalentní pocity, protože chválu za pokus natočit něco jinak než jsme zvyklí, by si zasloužil, ale přece jen mě to trochu minulo, takže za mě je to ušmudlaná čtyřka. (05.08.2014)

Asi tak 13 let uplynulo od doby, kdy jsem Svatou Kláru viděl poprvé. I po letech jsem si pořád pamatoval různý útržky a jednotlivý scénky a chtěl jsem to vidět znovu. Jenže název jsem zapomněl, takže jsem nebyl schopnej vypátrat, co to bylo za film. Až nedávno jsem úplně náhodou tady narazil na nějakej film Svatá Klára, jehož název mi sice nic neřikal, ale po přečtení obsahu jsem si uvědomil, že to je ono. Svatá Klára je v podstatě celkem o ničem. Nebo jestli to bylo o "něčem", tak já jsem to prostě nepochopil. Je to jakási bizarní, fantasmagorická, lehce kyberpunková story o tom, jak nějaká partička spolužáků ve věku cca 14 let jen tak různě zevluje po všemožnejch depresivních a ošuntělejch místech, občas jdou do školy, nebo vykládaj něco o nějaký revoluci. Zní to jako blbost, ale z nějakýho nevysvětlitelnýho důvodu mě ten film hned od začátku zaujal a já se od toho nemoh odtrhnout. A to já teda jinak "divný" filmy zrovna moc nemusim. Hodnotim teda celkem vysoko, ale nejsem schopnej to nijak racionálně zdůvodnit... (08.10.2012)

Snažil jsem se dodívat do konce. Příběh je primitivní a zpracování příliš naivní. Buď to posral Kohout nebo židé. Nemám ani nejmenší chuť studovat předlohu. Ale pokud to neposral Kohout a posrali to židi, vězte, že na tom dělal s Mašínovou a historie ví, co umí bratři Mašínové na hranici se samopaly.... (20.09.2011)

Co opravdu nesnáším, jsou adaptace výborných literárních děl, které se snaží být originální, ale ve výsledku působí neskonale hloupě. Zařekl jsem se, že hodnocení odpad se vyvaruji, ale už jsem tohle předsevzetí třikrát porušil a jestliže jsem tak ohodnotil prznění Kunderova díla, můj obdiv a úcta ke Kohoutově zábavné a poučné knize mi velí zachovat se stejně. Byl to první izraelský film, který jsem kdy viděl a myslím, že i nadobro poslední. Jestli takkhle Izraelci nákladají s literárními skvosty, ruce pryč od jejich filmů. (13.07.2009)