Svatá Klára

Velice pěkný a citlivý film, který se by se s trochou nadsázky dal označit za netradiční romantickou komedii. První dvě třetiny jsou plné absurdních situací, které těží především z napětí mezi zavedeným systémem a nonkoformismem, přičemž představitelé onoho "systému" jsou sami osobami nanejvýš originálními a bizarními. V poslední třetině ustupuje zábava spíše romanci a končí snovým závěrem, který umožní divákovi prožívat zvláštní atmosféru filmu ještě dlouho po jeho skončení. (31.07.2008)

Co opravdu nesnáším, jsou adaptace výborných literárních děl, které se snaží být originální, ale ve výsledku působí neskonale hloupě. Zařekl jsem se, že hodnocení odpad se vyvaruji, ale už jsem tohle předsevzetí třikrát porušil a jestliže jsem tak ohodnotil prznění Kunderova díla, můj obdiv a úcta ke Kohoutově zábavné a poučné knize mi velí zachovat se stejně. Byl to první izraelský film, který jsem kdy viděl a myslím, že i nadobro poslední. Jestli takkhle Izraelci nákladají s literárními skvosty, ruce pryč od jejich filmů. (13.07.2009)

Svatá Klára je především takový manýristický koktejl z jedné izraelské školy. Rusové byli ve své době (kdy byli noví příchozí do Izraele) opředeni jistou mystikou a spolužačka Klára je ve třídě velkou neznámou. Díky svým schopnostem a divným příbuzným si získá lásku i obdiv spolužáků. Film trochu připomíná novou vlnu v šedesátých letech. Ovšem izraelský přístup k látce je natolik originální a ujetý, že lze snímek zařadit mezi to nejleší, co vůbec v Izraeli vzniklo. Tento film, Život podle Agfy, Walk on water a Jana a její přátelé jsou základní pilíře izraelské kinematografie.100% (28.02.2012)

Velmi silně stylizované. První co mne napadlo při sledování by se dalo zformulovat asi takto: "Tvůrci tohoto filmu museli být silně frustrováni." Klára je velmi rozporuplný film, na jednu stranu bizarní, na druhou plný klišé. Na jednu stranu rebelantský a na druhou velmi konvenčně vyznívající atd. Jediné co dle mého není, tak není filmem pro děti, jak tu někdo píše. (31.05.2010)

Fantasmagoricka, az apokalypticky ujeta kravina pro otrle. Snad krome samotne Klary je film plny nesympatickych postav, jejichz osudy me velmi brzy prestaly zajimat. Natoceno je to stejne neprirozene, jako je cely dej filmu. Pobavil snad jen reditel skoly s historkou o Edith Piaf a hudba je taky dobra. Verim, ze videt film v 90. letech, zaujal by me vice. (16.03.2014)