Svatá Klára

Velice pěkný a citlivý film, který se by se s trochou nadsázky dal označit za netradiční romantickou komedii. První dvě třetiny jsou plné absurdních situací, které těží především z napětí mezi zavedeným systémem a nonkoformismem, přičemž představitelé onoho "systému" jsou sami osobami nanejvýš originálními a bizarními. V poslední třetině ustupuje zábava spíše romanci a končí snovým závěrem, který umožní divákovi prožívat zvláštní atmosféru filmu ještě dlouho po jeho skončení. (31.07.2008)

Slovní spojení jako "velmi realistický film ze současného Izraele" mi ke Svaté Kláře opravdu nesedí :) Film je (především herecky a vizuálně) velice stylizovaný a zasazený do jakési bizarní industriální budoucnosti, v níž září neony a děti zosobňující nejrůznější podoby rebelie přemítají o nějaké nadcházející revoluci...Je to obraz lidskosti a přirozenosti přežívající v umělé sterilitě "oficiálního" svět (resp. režimu)? Mnohé by tomu napovídalo. Ovšem musím se přiznat, že mne to svou atmosférou i tajuplnými alegoriemi většinu času míjelo. (03.02.2010)

Asi tak 13 let uplynulo od doby, kdy jsem Svatou Kláru viděl poprvé. I po letech jsem si pořád pamatoval různý útržky a jednotlivý scénky a chtěl jsem to vidět znovu. Jenže název jsem zapomněl, takže jsem nebyl schopnej vypátrat, co to bylo za film. Až nedávno jsem úplně náhodou tady narazil na nějakej film Svatá Klára, jehož název mi sice nic neřikal, ale po přečtení obsahu jsem si uvědomil, že to je ono. Svatá Klára je v podstatě celkem o ničem. Nebo jestli to bylo o "něčem", tak já jsem to prostě nepochopil. Je to jakási bizarní, fantasmagorická, lehce kyberpunková story o tom, jak nějaká partička spolužáků ve věku cca 14 let jen tak různě zevluje po všemožnejch depresivních a ošuntělejch místech, občas jdou do školy, nebo vykládaj něco o nějaký revoluci. Zní to jako blbost, ale z nějakýho nevysvětlitelnýho důvodu mě ten film hned od začátku zaujal a já se od toho nemoh odtrhnout. A to já teda jinak "divný" filmy zrovna moc nemusim. Hodnotim teda celkem vysoko, ale nejsem schopnej to nijak racionálně zdůvodnit... (08.10.2012)

Presne na takéto filmy som ako mladšia chodila do filmového klubu. V podstate divná vec, ale tá čudná atmosféra ma opantala a tie decká hrali tých punkových grázlikov ohromne prirodzene .. mňa bavilo a aj hudba nebola zlá. A sem-tam slušná hláška .. Za milión si kúpim nové volvo s mramorovým volantom. 3,5* (08.07.2017)

Veľmi nerád hodnotím odpadom, ale čo je veľa to je veľa, všetko má svoje hranice. Neviem čo sa pánu Kohoutovi honilo hlavou keď písal predlohu, ale určite to nebolo nič dobré. Alebo možno, že mu krivdím, možno len to prevedenie do filmovej podoby bolo katastrofálne, ťažko povedať. No v každom prípade si knihu neprečítam, po tejto filmovej sračke som stratil aj najmenší záujem. Všetko tu bolo nesympatické a iritujúce, od filmových postáv, výpravy, réžie, hercov až po všeobecne údesnú atmosféru. Jediné čo by mohlo aspoň ako-tak zaujať bola bizarná predstava toho prostredia, v ktorom sa postavy pohybovali, no bez pridanej hodnoty to aj tak nemalo žiaden význam, boli to len obrázky kulís, nič viac. A príbeh samotný? K tomu sa už radšej nebudem vyjadrovať. Nepamätám si iný film, kde by sa mi od nudy a celkového znechutenia chcelo grcať, veď už len ten základný motív námetu bol tak banálny a šedivý až hrôza. Aby som to zhrnul - film je len sled nič nehovoriacich príšerne nudných obrázkov kulís a nesympatických postáv s ich nezáživným jednaním, banálnou pointou a trápnym romantickým pokusom na záver. (03.07.2017)