Zimmer frei (S01E13)

"Tak konec hry. Tohle je válka." Rohan s Kunešem ve válce proti drogové mafii a GIBsu mě bavili. Sice to žádní ukrutní bouchači nejsou, ale postavili se tomu čelem a toho si cením. Taky slyšet Katapulty z gramofonové desky ve mně vyvolalo hezké vzpomínky. A pokud někdo stále odmítá milionové majetky z dědictví po Lukasi Rohanovi, tak mám jisté podezření, že to byl můj otec, strýc nebo bratr a cítím povinnost se o ty pozemky, domy a auta postarat. (22.11.2016)

Tak tohle se hodně nepovedlo. V okamžiku kdy si Alexej Pyško s Raplem nasadil na hlavu masku a šli vykrást policejní služebnu to šlo a 100 % dolů, samá blbost, Raplova dcera, které že jí unesly ani moc nevadí, prostě jedná, zaměří na domě znak, který Rapl zrovna náhodou zná, snaží se utéct po prostěradlech, to že ukradli 28 kg perníku ani moc nevyšetřují, jen koukaj na služebně na přeřezaný mříže, Pyško dá zkušenýmu mafiánovi do kufru telefon, ten si ničeho nevšimne, Vaculík, který do 12-týho dílu chtěl zavřít i svojí babičku za spiknutí, najednou je milosrdný a všem to promine.Blbost na blbost. To že to byl Etzler, že zabil Wagnerovou, nějak vyšumělo do ztracena atd. Škoda, díl od dílu to šlo dolů. (22.11.2016)

Poslední díl tedy dává jinak sympaticky atmosférické a v určitých mezích realistické sérii zabrat... Přeplácané, překotné a místy až směšné zakončení série, která vlastně mohla se zdviženou hlavou klidně skončit již dílem předcházejícím. Sice by zůstaly některé nezodpovězené otázky, ale to je přeci úplně normální. Místo toho je tu tenhle zbytečný přílepek, ve kterém se toho stane více, než ve všech ostatních epizodách dohromady... (24.11.2016)

Je mi to líto, ale stejně jako u Cirkusu závěr je prostě odfláknutej. Zaprvý chybí katarze ohledně vraha tý policajtky, kvůli který Kuneš do Krušnejch hor vůbec přijel. Odfláknuto. Že to byl přece jen nakonec Etzler, to aspoň potěšilo, protože to dodrželo alespoň základní postup detektivního / kriminálního příběhu. Zadruhý chybí pointa ve vztahu Lupínek a jeho žena, ale to se obávám, že je jen další berlička pro druhou sérii. Zatřetí chybí Kuneš a nějaká ta Kunešovina. Začtvrtý totálně zazděný Vaculík, taky další berlička pro druhou sérii. No a zapátý absolutně nedotažený vztah Kuneš | dcérka | Jitka Ježková (tedy Gregorova vdova). Celej ten závěr seriálu je jasný prostředníček pro to, aby se natočila druhá řada, a Kuneš by si ji i zasloužil, jenže teď s větší produkcí, větším rozpočtem a hlavně - HLAVNĚ - kvalitnějším scénářem. Jan Pachl je bezpochyby solidní režisér, který má cit pro severskou kameru a filtry a dokonce i střih; ke všemu obklopil výtečnýho Čermáka výtečným hereckým ansámblem, ačkoliv jsem si v prvních epizodách třeba o Příkazkým myslel svoje; a celkem dobře pracuje s klasickým postupem kriminálky, ale pokud se jedná o ústřední příběhovou linii (zde vražda Vágnerový, nebo jak se ta policajtka píše; a Etzlerův ústřední "záporák"), je Pachl slabý spisovatel, který neumí zvýraznit pointu a dovést příběh do pořádného konce. Už jsme to zažili u Cirkusu a Rapl to bohužel znovu zopakoval. Je to věčná škoda, protože Rapl je na české poměry pořád vynikající záležitost hlavně díky své severské atmosféře a překvapivě zajímavými postavami, a to i v postavě Lucase, Máchy nebo Slepice. Jenže to, co by mělo tuhle kriminálku táhnout, totiž ústřední příběh, postrádá v zásadě krizi, peripetii i katarzi. A to je, dle mě, dost velká chyba, která zbytečně Rapla shazuje. Poslední epizoda budiž nejslabší, ale jinak je Rapl výtečnej seriál a já si ho opravdu užil. (22.11.2016)

60% — Velká očekávání občas přinesou velká zklamání. Tady to dopadlo tak nějak na plichtu. Všechny otevřené linky byly sice uzavřeny, ale dílem očekávaně (vrah Hany W.), dílem banálně (peníze, které Johana sebrala v bytě matky a jejího přítele, půjčka Lupínkovy manželky u lichváře, jugoslávská drogová mafie) a u některých se dokonce ukázalo, že jsem je za otevřené považoval snad pouze já, rozhodně nikoliv autoři (smrt pasáka v uzavřeném pokoji, role Vanessy a Lupínka v případu Hany W., autonehoda Johaniny matky a jejího přítele). Odmyslím-li si tedy to, že jsem očekával nemožné, a podívám-li se na tento díl optikou autorů, dostanu standardní díl s mírně nadstandardní akcí, který však nepřinesl žádné překvapení na závěr, vše tak nějak hladce zapadlo do sebe, prostě klasický epilog. U minulého dílu kdosi napsal, že být o pár minut delší, mohl být klidně i dílem posledním, a tváří v tvář skutečnému závěru to beru za velmi trefné. K „vypůjčení“ zabavených drog a obrácení postavy Lukáše Vaculíka o 180° bych měl asi nějaké výhrady, kdybych zrovna v neděli poprvé neviděl Purpurové řeky, kde těch nelogičností bylo mnohem víc. (22.11.2016)