Čipkárka

Ak si odmyslím pointu, film má svoje nevšedné estetické hľadisko a výraznú, takmer vznešenú poetiku, čo očaruje a pridáva mu na výnimočnosti, mňa však pôvab hlavnej hrdinky a jej postoje nemohli až natoľko nadchnúť ako mužského diváka (čo je, predpokladám, prirodzené). Nevedela som sa s ňou v jej pasivite a hlbokej uzavretosti stotožniť. Som iná, nechápala som ju. Mala vôbec nejaký názor? Používala aj rozum? Rozladila a zarmútila ma jej naivita v nemanželskom a sociálne tak rozdielnom vzťahu a absolutná, nerozumná a bezvýhradná odovzdanosť až po hrob (vlastne - až do blázinca). Znovu je to film o víťazstve citov nad rozumom. Bohužiaľ, so smutným koncom, ktorý sa dal predpokladať. Znovu je to vlastne o totálnej prehre, nešťastí, bezútešnosti...(veľmi silné ***) (21.08.2010)

Film, ktorý nám pekne krok po kroku predstavil aké to je, keď je vzťah nerovný. Vysokoškolák - intelektuál a jednoduché, obyčajné dievča. V podstate príbeh zo života, v ktorom jeden skončí na chvíľu smutný, že niekomu zlomil srdce a ten druhý to zlomené srdce nerozchodí. Možno v skutočnom živote majú tieto príbehy iné konce ... ktovie. (10.03.2016)

Takové zvláštní drama, které si totálně lidský příběh hraje tak nějak samo na sebe. Francouzská poetika je z tohoto filmu cítit na sta honů, ale osobně ji mám radši, když v ní pobíhají legendární tváře francouzské kriminálky, než dvě holky, které neví, co se životem a tak se zamilují tady, pak se zamilují támhle a ve výsledku z toho je velká světová ztráta. (08.03.2016)

Příběh o lásce mezi nadaným a bohatým studentem a chudou kadeřnicí. Beatrice odjede se svou kamarádkou z práce na dovolenou k moři. Kamarádka si tam hned nabalí amerického turistu, kdežto Beatrice je stále sama. Jednou, když sedí v kavárně, si k ní přisedne mladý muž, představí se jako student filologie. Začnou spolu žít, ale čím dál tím více se mezi nimi zračí rozdíl ve společenském žebříčku. Zatímco Francois je zvyklý pohybovat se ve vysoce postavené, vzdělané společnosti, Beatrice je prostá dívka, která se tam necítí dobře. Vše pomalu spěje ke smutnému konci. (14.06.2020)

"Prošel by kolem ní bez povšimnutí, jelikož byla jednou z těch duší, které nedávají nic najevo. Ale u těch je nutné trpělivě se ptát.....a musíte vědět, jak se na ně dívat. Malíř by z ní udělal předmět obdivu. Mohla být pradlenou, lodní dopravce nebo krajkářkou." Velmi křehký a dojemný příběh, který se mě na mnoha místech citelně dotknul, protože některé povahové rysy Beatrice jsem dokázala pochopit a soucítit s ní, tak mně byly blízké. To jsou ty filmy, které jsou jako skryté perly a když je náhodou objevím, tak jsem z nich nadšená. Procházky a šeptání na pláži, kde není ani noha, patřily mezi ty kouzelně příjemné momentky. Ale život se neskládá jen z těch příjemných chvilek, které bychom si přály stále, ale i z těch smutných, kde nám rozčarováním z tvrdé reality mnohdy téměř puká srdce. Isabelle Huppert byla maximálně přesvědčivá v té osamělé, introvertní až submisivní postavě a já se ani trochu nedivím, že po téhle roli se jí dostalo takové pozornosti, jak se o ní tady už jeden uživatel zmiňuje. Rozhodně bych chtěla podtrhnout i hudební doprovod, který byl jedním z velmi vhodně zvolených komponentů. (07.07.2015)