Reklama

Reklama

Filozofický sci-fi snímek pojednává o muži, který se sám vydává na cestu napříč vesmírem. Kapitán William D. Stanaforth, vědec, jenž je pro své experimenty ochotný riskovat vlastní život, podniká jednosměrnou misi na planetu Mars, kterou chce začít kolonizovat. Na cestu vyráží poháněn velkým odhodláním i jasnými vědeckými cíli. Když ho ale zradí technika, kapitán se kvůli své aroganci dostane do potíží. Stanaforth je zlomen a musí v sobě najít nové přesvědčení, aby mohl pokračovat dál. Americký film zkoumá, jak daleko musí člověk zajít, aby si připustil, že záhady vesmíru zůstanou navždy nepopsatelné. (HBO Europe)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (85)

Hpatrik 

všetky recenzie používateľa

Jak už tu bylo řečeno, myšlenka špatná určitě nebyla, a dokonce bych tomu odpustil i některé faktické nedostatky (a že jich tam bylo), ale takhle brakový scénář skousnout nedokážu. Zvlášť pak u takového nízkorozpočtového snímku, který má šanci bodovat v podstatě jen vybroušeným scénářem a smysluplným příběhem. ()

monolog odpad!

všetky recenzie používateľa

Nejlepší na tomto filmu je nový dokonalý přístup k vědcům. Chcete, aby něco vymysleli? Tak je bez vody pošlete do pouště a než něco nevymyslí, tak nedostanou napít... Tolik laciných žvástů jsem už dlouho neslyšel. Ale podívejme se na chyby. Vlastně všechno zde je mimo. Neletěl by sám. To za prvé. Pravděpodobně by letělo několik dlouholetých párů, kdy nejméně dva lidé by byli piloti, dva inženýři, dva přírodovědci, dva psychologové, dva lékaři atd. Každý by uměl všechno podstatné z ostatních oborů, ale v jednom by byl machr. Dostat na Mars člověka je levnější, než aby jediný člen expedice umřel na slepé střevo a všechno šlo do kopru. Všechno by bylo několikrát jištěné, chyby se neodpouští. Všechno může být fatální. Dále, absolutní většinu rostlin, které by vezli, by byly ve formě semínek. Místo hlíny by šlo spíš o rostlinky pěstované v 100% vlhkosti obohacené o chemikálie. Dále by měl jen několik osobních věcí, a ne dvě velký skříně a lodní kufr po dědečkovi-místo toho by mu tam radši prskli 10 kubíků vody. A taky všechny knihy by byly v elektronické podobě. Rozhodně by neměl tužku a ořezávátko. A taky by se tam nedostal takovej egocentrickej maniak, ale spíš rozumný klidný introvert. A posádka by nebyla životně závislá na hokuspokus přístroji, který naprostým zázrakem vyrábí z křemíku vodu a ještě není hotový a mohl bych pokračovat do nekonečna a ještě dál. Tohle by se i dalo odpustit, ale ten film se bere tak neskutečně vážně a inteligentně, až je to nudné peklo. Ta snaha získat body za vážný přístup, pseudomoralizování, poučování diváka, bláboly hlavního hrdiny jak z druhé pomocné, patetismus skoro od první věty... Probůh, tam snad není nic, proč se na to podívat. Připomíná mi to namistrovaného vysokoškoláka (nebo učitele tamtéž), který je vlastně jen tupé neumětelské hovado a rozumný člověk nad ním může jen mávnout rukou, jinak se spálí. ()

Reklama

misbos 

všetky recenzie používateľa

Onemanshow o tom, jak jednomu (možná) nadanýmu člověku jeho hybris nedovolila vidět jeho vlastní limity, nedovolila mu poslouchat varování ostatních, a on TO (ať už to "TO" bylo cokoliv) - nedokázal. Srovnání s marťanem se přímo nabízí - tam hrdina hned z kraje přijme možnost selhání (protože zná svoje limity) hodně se směje, což mu pomáhá udržet si nadhled a racionální odstup a překonat nenadálý překážky, a neuzavře svůj systém (cywe, zase ten Snowpiercer :-) ), ale komunikace aka výměna informací (se zemí, s lidma) je to první, co se snaží zařídit a udržet, a díky tomu všemu TO dokáže. Tenhle astronaut ja naproti tomu neustále krutě vážnej a patetickej, neposlouchá ostatní, i když by měl (ty dvě trosky na "kraji propasti", co netoužej po ničem jiným než se vrátit na zem - mezi lidi), a když to posere, je pořád tak vznešeně neomylnej, že radši svůj systém odstřihne a uzavře (informačně), než aby před ostatníma nesl následky svý chyby. A - jak jinak - zcvokne.V posledních scénách totiž nesledujeme nějakej triumf, nebo snad "nekonečnou krásu okamžiku" - sledujeme definitivní tragickou samotu šílenství. Proto za pět, milé děti. Howg. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Kosmonaut na cestě k Marsu pěstuje kytky a noří se do příšerných hlubokomyslných úvah. Nic víc. Jo, má problémy s vodou, ale to ho nijak zvlášť netrápilo. Prostě přešel na nouzovej režim a letěl dál. Nevím, ale tohle přece muselo vypadat špatně už na papíře. 10% za Stronga, který se fakt snažil, ale s tímhle materiálem se nic udělat nedalo. ()

angloumene 

všetky recenzie používateľa

Tohle dílko není žádné velkolepé sci-fi, ale minimalistické drama o muži, jehož životním cílem se stalo být prvním člověkem na Marsu. Do neznáma nám představuje jeho hlavní motivy, odhodlání, osamělost a boj sám se sebou i s vlastní technikou. Během sledování filmu jsem se ale nemohla ubránit pocitu, že to vše šlo pojmout ještě trošku lépe. I tak má ale tohle dílko co nabídnout, celkově tedy 72%. ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (1)

  • Když kapitán William Stanaforth (Mark Strong) komunikuje se Zemí, není zpoždění v přijetí odpovědi. Ve skutečnosti by zpoždění vzrostlo na několik minut. (ČSFD)

Reklama

Reklama