The Monster Club
Réžia:
Roy Ward BakerKamera:
Peter JessopHudba:
Douglas GamleyHrajú:
Vincent Price, John Carradine, Anthony Steel, Barbara Kellerman, Simon Ward, Donald Pleasence, Richard Johnson, Britt Ekland, Stuart Whitman, Patrick Magee (viac)Obsahy(1)
Malý chlapec pozná ve svém tátovi upíra. Osamělý netvor se mstí kvůli zhrzené lásce a konečně tajemná vesnice ukrytá za mlhou, kde nemůžete věřit ani policistům. To jsou příběhy, které zazní v prostředí klubu, kde se i striptýz může stát horrorovou záležitostí. (kubal18)
Recenzie (25)
Opat ten nestastny napad spajat komediu s hororom, tentokrat to napadlo rezisera Roy Ward Bakera {este nic schopne som od neho nevidel}. Upirska tematika je az samoucelna, bat sa nie je coho, obcasne komedialne vsuvky skor snimku skodia nez pomahaju a Vincent Price {Dum Voskovych Figurin 1953} nic dohromady nepredviedol. 30 % ()
Britský snímek „Klub příšer“ je takovým smutným a špatným ohlédnutím za tvorbou studií Hammer a Amicus, ukázka toho, kde v té době studia byla. Tedy v podstatě po smrti. Tenhle film je jen posledním hřebíčkem do rakve a i herci, kteří se zde objevili, si zasloužili něco trochu lepšího. Ale nedá se svítit. Film „Klu příšer“ je jen špatným povídkovým filmem s třemi nevýraznými povídkami. ()
Na film jsem se celkem těšil ale ve finále jsem z výsledku spíš zklamanej. Dostat do filmu(antologie) takový hororový legendy jako Vincenta Priceho, Johna Carradina a Donalda Pleasence a dát jim tak málo prostoru je až trestuhodný. Vincent Price a John Carradine jsou spíš jakými si průvodci a spojují děj a jednotlivý příběhy tlacháním v klubu. Donald Pleasence si zase krátce zahraje v druhé povídce. Povídky jako takové sice neurazí ale žádná sláva to taky není. Trocha té hororové atmosféry, trocha humoru. Na 3hvězdy to sice stačí ale jak už jsem psal. Spíš převažuje zklamání. Sliboval jsem si od toho rozhodně víc. ()
Obstojná antologie se skládá ze tří příběhů - dvojice by si ráda přišla lacině k penězům, a tak mladá žena se uvolí k sňatku s majitelem panství, který ale není tak úplně člověkem - skvostné interiéry a smrtící písknutí. Ve druhém, který je asi nejkomičtější, vypráví upíří filmový producent o svém nelehkém dětství - pozor na D. Pleacence a muže s houslemi! Třetí příběh má skvělou atmosféru gotických hororů - za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, leží tajemná vesnice. Stačí jedno slovo - ghúl - a všechno je jasné. V. Price si zde poprvé a naposledy zahrál upíra a průvodce spisovateli strašidelných knih. Povídají si v klubu, kde zní rocková hudba, a zdá se, že R. Williams tu našel inspiraci pro svůj videoklip Rock DJ. Soundtrack vyšel na vinylu v počtu 1000 kusů, a tak se dnes prodává za horentní sumy...asi tak. ()
Propojení naprosto nesouvisejících povídek trochu pokulhává. Účast hereckých horrorových hvězd. Nejlepší je horrorová povídka o vesnici, kam přijíždí starší a dostávají policejní ochranu. Atmosféra je nejlepší v okamžiku, kdy hlavní hrdina čte deníkové zápisky.:" jednoho jsme vyhnali a dvanáct jiných se jich vrátilo. .....Seděl tam na hromadě kostí a ohlodával....!!!" ()
Reklama