Recenzie (1)
Oscar Wilde, zuřivý papeženec, jak se sám charakterizoval, část svého života sodomita, se na smrtelné posteli stal katolíkem. A katolické prvky se nacházejí i v jeho pohádkách, které spíše než pohádkami pro děti jsou podobenstvími pro dospělé. Podobenstvími o milosrdenství a lásce k bližnímu. V podobenství o Šťastném princi nejsou již lidé schopni milosrdenství a kámen a zvíře musí převzít jejich roli – „zmlknou-li tito lidé, kamení bude volati.“ Jelikož však Wilde neměl pevné katolické základy, všímal si výhradně skutků tělesného milosrdenství, nikoli duchovního, a skousával místy až k socialismu. – More marvellous than anything is the suffering of men and of women. There is no Mystery so great as Misery. – Toto zpracování Šťastného prince do podoby loutkové opery mne vskutku uchvátilo. Melodie jsou velmi chytlavé: „Swallow, Swallow, little Swallow…“ Video zde ()