Noc Oscarov

Na vlně nostalgie s bojovníky za sociální spravedlnost. Hlavní cena pro filmy tesknící za časy, kdy Hollywood nedefinovali superhrdinové, 4 Oscaři pro skrz naskrz nostalgický Grandhotel Budapešť, muzikálové číslo připomínající slavné filmy ze zlatých časů americké kinematografie, vzpomínka na jeden z posledních velkých muzikálů Za zvuků hudby, důstojná a přímočará prezentace bez hlášek, které by se za každou cenu snažily jít s dobou, sympatický a vtipný moderátor, kterému vyšla většina vtipů, včetně těch, které důstojnost večera snižovaly (I pooped in a hat). Jestliže byl ceremoniál pojat jako oslava filmů coby kvalitní zábavy, kterou netřeba brát moc vážně (do čehož zapadají i ceny pro eskapistického Birdmana), vítězové jej obohatili o společensky angažované komentáře, tematicky se rozpínající od práv žen, Afroameričanů, homosexuálů a přistěhovalců až k upozorňování na nelehkou situaci osob trpících ALS a Alzheimerem. Inu, každý si přišel na své. Highlights: muzikálový úvod, Everything is Awesome, NPH ve slipech, děkovačka Patricie Arquette, sranda z Travolty, čtení pečlivě střežených tipů. Radost mi udělali zejména Oscaři pro: J. K. Simmons, Patricia Arquette, střih Whiplash, Citizenfour, adaptovaný scénář Kódu Enigmy. (23.02.2015)

Během písně Awesome jsem čekala kdy na scénu vtančí i Barney, během proslovu Patricie Arquette jsem nechápala za co že to utlačovaná Meryl Streep skandovala (asi jak řekl Jared, za to že je každoročně nominovaná ze zákona). Američané se opětovně poplácali po ramenou, že jim Sniper tolik vydělává a během děkovné řeči z písně Selma si Oprah uvědomila, že je černá a celý život tím byla poznamená. Slabý podprůměr jak show tak ocenění. (23.02.2015)

Tak po několikaleté pauze jsem se opět rozhodl sledovat předávání Oscarů živě. Sice jsem díky tomu zaspal do nové práce, ale i tak toho (zas tak moc) nelituji. Neil se jako moderátor snažil, většina vtípků mu vyšla, některé méně (vtípek se jménem Witherspoon) ale zpěv jako vždy za jedna, show po většinu času nenudila a hlavně tohle je snad jeden z mála ročníků, kde ceny byly rozděleny "spravedlivě" (prakticky žádný film neodešel z prázdnou). 80 %. (05.10.2015)

Na to, že to uváděl borec jako Neil Patrick Harris, to byl dost nezáživný večer, s minimem vtipů a skečů (skeč parodující nejlepší scénu z Birdmana budiž výjimkou) a maximem nudných pěveckých vystoupení pro americké bydlenky (píseň z Lega budiž snesitelnou výjimkou). Tímto děkuji grupě ETTV za kvalitní rip připravený již v 7:00 ráno, ve kterém jsem mohl písničky a děkovačky pohodlně přeskakovat. S výsledky celkem spokojenost, ale rád bych se někdy dočkal doby, kdy cenu za animák vyhraje nějaký film bez velkého studia za zády. (23.02.2015)

Tak moc zapomenutelný ceremoniál, jak jen to šlo. V první řadě za to může Neil Patrick Harris, co se pro největší číslo musel svlíknout donaha, jak zoufale celý večer dopadal na tlamu. Falešný Adam Levine na rozjezd, totálně zmršené Everything Is Awesome a obligátní feministický apel z dílny Patricie Arquette aka Meryl Streep tomu potom vůbec nepřidali. Leccos zachránila dvojice Legend - Common, ať už přesným zpěvem nebo bezkonkurenčními proslovy, a kupodivu i vybraná ocenění (osvěžujícím způsobem bezprostřední Eddie + adaptovaný scénář pro Imitation Game především). Ale všechno dokupy? Bah. (23.02.2015)