Trinástka

Výpověď dnešní mladé generace aneb taková sonda do života teenagerů, kteří udělají všechno proto, jen aby si připadali "cool". Pro někoho možná nadnesené a o ničem, ale ten příběh jednoduše říká pravdu. Ty holky byly ztělesněním toho, co nesnáším;upištěné pipiny nechávající si udělat piercing prostě jen z rebélie, testující všelijaké drogy, ignorující školu a autority (i když jsem sama byla kvítko:) ).. Přesto nemůžu souhlasit se zdejšími přemoudřelými názory, že takoví lidé si ubližují jen z čiré malichernosti a na pravé problémy by si měli počkat do třiceti, protože v období dospívání je ta psychika tak nevyvážená, že stačí "jen"rozvod a v člověku to vyvolá pocit, že se má nejhůř na světě. Ve třiceti je člověk už přeci jen otrkanější a vyrovnanější. Takže problémy teenagerů bych nezlehčovala, člověk nikdy neví, co se druhému odehrává v hlavě. Perfektní výkon Evan Rachel Wood. A přestože Hardwicke nemusím, alespoň se světu snažila něco sdělit.. (30.10.2012)

„Milý deníčku, promiň že jsem tě poslední dva roky zanedbávala, zažívala jsem dost těžký období. Říká se tomu myslím puberta nebo tak nějak. Začlo to, když jsem na škole potkala Evie, ona měla vždycky ty nejlepší hadry a všichni kluci se za ní otáčeli. To já jsem nosila debilní ponožky se zvířátky a různé ujeté blbosti, které bych si na sebe už nikdy nevzala. Mámě jsem to tehda řekla natvrdo, že jako chci nové oblečení a tak… no, nakonec jsme splašili nějaké hadry ze sekáče za pár šupů. Evie mě konečně začala brát na vědomí a brzy se z nás staly nejlepší kámošky. To jsem ještě netušila jako je to stupidní kráva, ale nebudu předbíhat. Víš, Milý deníčku, chovala jsem se hloupě, ale pokud bych měla vinit jednoho člověka, bude to právě Evie. To ona mě přivedla k čórkaření, k tvrdému chlastu, k sexu se staršími kluky (bylo mi třináct, chápeš?) a hlavně k tomu hnusnému sajrajtu, myslím ty čuděsný sračky, ze kterých máš halušky jak blázen, ale nebudu zacházet do detailů, chci na to zapomenout. To víš, že když jsem se vygebená, jakože totálně na mol dopotácela domu, mamča chytla nerva, ale já radši dycky vysmahla to pokoje, abych třeba neschytala výprask od toho jejího přítele (to je taky takový chuj…). A takhle do šlo nějakou dobu: chlastačky, krádeže, kluci; často jsem byla úplně na kaši, ale líbilo se mi to, nepřemýšlela jsem nad následky, nevadilo mi, jak jsem prudila bráchu a matku a vůbec. A víš co? Nevadí mi to dodnes! Všechno, co jsem napsala, jsou kecy, kecy, kecy!!! To jsem tě vypekla, co? :)))))) P.S.: Tento příspěvek jsem psala pod vlivem LSD a vodky s bourbonem P.P.S.: Mám prý napsat, že kamera byla mrška neposedná a barevné filtry střídala jako Casanova milenky, že mladé děvočky se snažily seč jim síly stačily, že mnohé scény mohly být otevřenější, že v tom je hodně pravdy, ale že skejťáci byli stejně po všech stránkách vyzrálejší. Kdo to po mě chce? To bys rád věděl, co?“ 60% Zajímavé komentáře: maxi6, castor, Alexis (06.06.2007)

Byl by to pravděpodobně daleko lepší film, kdybych dokázal chápat proč to ta holka dělá. Takhle jsem jen doufal, že už jí dá rychle někdo zaucho aby se probrala. A v tom je kamen úrazu. Režisérka se spíš identifikuje s matkou a veškerá psychologie puberťaček spočíva v efektních nic neříkajících cool záběrech (i když možná právě tak se hrdinky vidí:), ale to řezaní se, bez psychologického přesahu nebo jakéhokoliv vysvětlení jsem už fakt nepobral, možná je to tím že nejsem sebedestruktivní třináctka. (24.04.2009)

In this movie I completely fall in love with Evan Rachel Wood:) Myslím, že to byla právě Třináctka, kde jsem ji prvně poznala a začala zbožňovat tu její nadpozemskou krásu a přirozenost. Film věrohodně a realisticky zpracovává ono nelehké období v životě teenagerů, kdy se všichni hledají, experimentují, chtějí někam zapadnout a být obdivováni vrstevníky. Excelentní obsazení, zejména Nikki Reed coby protřelá a manipulativní kočka a Holly Hunter coby starostlivá máma. Film má dobrý scénář a spoustu silných momentů, kupříkladu Tracy a její sebepoškozování či scéna, kdy její matka zjistí, že její milovaná dcerka se "řeže." Tato scéna mě dostala a i slzy se objevily. V podstatě až v závěru filmu jsem si uvědomila, že tuto zdařilou sondu do života dospívajících dívek natočila vlastně Catherine Hardwicke. Zajímavé, jak v průběhu let může taková režisérka kvalitativně hluboce klesnout a přivést na plátna něco jako je fenomén dnešní mládeže, Stmívání. (18.05.2013)

Místy to je velice odzbrojující, v sedmé třídě jsem dělal trochu jiné věci než Tracy a Evie. Ale podle mě se film v některých pasážích nedokáže vyhnout poněkud prkeným scénám, které by měly asi působit velmi vážně, ale opak je pravdou. Ovšem na to většinou filmy, které se snaží o "autentický" pohled do života teenagerů doplácejí a v mnoha případech to dopadá daleko hůř než tady. (17.06.2006)