Kamene bolesti

Pekná romantika s veľmi zaujímavou hrdinkou. Marion Cotillard dáva do úlohy všetko, napriek tomu som vďaka scenáru jej postavu do detailu nepochopil. Má skutočne aj nejakú mentálnu poruchu, alebo je len nevyrovnaná? A čo tie halucinácie? Sú následkom skutočnej, dá sa povedať, že veľmi vážnej choroby? Na dve hodiny je tu toho deja predsa len trochu málo, možno nejaká vedľajšia dejová línia, ktorá by napríklad myšlienkovo podporila tú hlavnú, tempu trochu pomohla. Celkovo ale spokojnosť, najmä vďaka výkonu Marion a nečiernobielym charakterom. (30.03.2019)

Snímek o nesnadném hledání cesty k nemilovanému partnerovi. První polovina ubíhá velmi pomalým tempem, o to více působivěji pak vyzní závěr filmu. Film táhne Marion Cotillard, která hraje jako obvykle parádně. Velmi dobře jí sekunduje pro mě dosud neznámý Španěl Àlex Brendemühl, jehož role byla zdánlivě velmi jednoduchá (moc toho nenamluví), ale zahrál ji velmi přesně a přirozeně. Festival francouzského filmu, Lucerna. (25.11.2016)

Podľa popisu to znelo vcelku lákavo, ale napokon bol film po dejovej stránke dosť priemerný a tá mysteriózna fáza na konci už bol len akýsi zúfalý pokus o dramatizáciu. Vďaka Marion to bolo predsa len hneď znesiteľnejšie - neuveriteľná žena. V tomto prípade bola tá jej postava dosť pomätená, no musím uznať, že to zahrala veľmi obstojne a tie jej hysterické výpady boli naozaj emočne vypäté. Pochvalu si však isto zaslúži aj Alex Brendemühl - a jeho postava sympatického Josého, ktorý ma na konci aj kúsok dojal, keď objasňoval Gabrielle svoje mlčanie o skutočnej pravde. (26.07.2017)

Perfektní solo Marion Cotilard o hledání, nenaplnění lásky. Hrdinka oplývá silnými city, zranitelností a nikdy nedojde k naplnění toho, po čem touží. Film je docela pomalý, ale nenápadně, postupně nabírá tempo a v závěru dokáže silně na člověka zapůsobit. Ve filmu nejde tolik o zápletku, což některé cílové diváky může docela nudit, ale vývoj hlavní hrdinky a jejích citových prožitků je dokonalý. Určitě mohly být některé pasáže svižnější, ale i tak jedno z nejlepších letošních francouzských dramat......7/10 (07.12.2016)

Je to chorobně nutkavě dívatelné, ale zároveň s jistým nádechem nepravděpodobnosti. Vizuálně to vyleštila kamera Christophe Beaucarna. Chvílemi to svým prázdným portrétem sexuálního přání vyvolávalo nechtěný smích. Místo smysluplného zkoumání duševní choroby film zkoumá náklonnost svých postav pro klikatící se romantické melodrama. Dialogy jsou afektované a uplakané. Shlédl jsem na promítání v jednom pražském klubu. (18.02.2020)