Smrť na Níle

Má to výbornou pointu, na kterou se vyplatilo si počkat, ale tu to má díky stejnojmenné literární předloze A. Christie, ne filmařům. Když to dále porovnávám s knihou tak některé vedlejší linky byly zkráceny (nebo rovnou vynechány), což se týká i postav (logicky: jako nositelů těchto linek), ale to nevadí, za prvé s tím jsem tak trochu počítal, přeci jen film toho neunese tolik jako kniha, za druhé příběh filmu se pod všemi těmi úpravami (zjednodušováním) nezbortil. Už u Vraždy v Orient expresu jsem si stěžoval, že mi nesedl představitel H. Poirota, Albert Finney, jeho projev mně přišel až moc teatrální, extravagantní, a ani Peter Ustinov jakožto brilantní belgický detektiv se bohužel neukázal být šťastnou volbou, jeho herecký projev musím v protikladu k Finneymu označit za příliš fádní a nevzrušivý. A tak to herecky táhnou hlavně dámy: Bette Davis jako kleptomanická hraběnka Van Schuylerová, Maggie Smith jako její věčně frustrovaná služka, slečna Bowersová, Angela Lansbury jako poněkud otravná spisovatelka červené knihovny Salome Otterbournová a hlavně Mia Farrow jako opuštěná a zhrzená snoubenka Jacqueline De Bellefortová. Summa summarum: Filmová Vražda v Orient expresu mně přišla o malý kousíček lepší (u knih se neumím rozhodnout, která se mi líbila více). 70 % (17.12.2023)

Snad všechny filmy, které byly v 70. letech natočeny podle předloh Agathy Christie, byly skvěle herecky obsazené. Většinou už tento fakt bývá poměrně jistou zárukou úspěchu. Ani tento film není co do hereckých hvězd žádnou výjimkou. A bezesporu si drží vysokou kvalitu, byť se (zcela pochopitelně) nedá srovnat s knižní předlohou. Kdo ale knihu nečetl, může si podle tohoto snímku (ale i dalších) udělat obrázek o genialitě Agathy Christie. (31.07.2002)

Série filmů Hercula Poirota s Ustinovem byla vždycky zajímavá. Na počátku byla tahle skvostná záležitost odehrávající se na Nilu. Původní román z roku 1937 (česky vyšel poprvé až 1985) nabízel ideální kombinaci zajímavých postav a exotického prostředí, takže skvělý materiál pro kohortu báječných herců v podmanivém prostředí, které ještě zesílilo v barevných širokoúhlých záběrech. Z mladší generace tu svítily Jane Birkin a Lois Chiles, nejlepší ze všech byla hašteřivá dvojka Bette Davis a Maggie Smith, Angela Lansbury hrála dokonalé komické etudy a Mia Farrow byla jako vždy především éterická. Originální předností této verze je zřejmě závěr, ve kterém je každá z hypotéz zahraná v samostatné scénce. Za pozornost stojí ale všechny tři přepisy. (23.01.2017)

Pro mě příliš dlouhé a oproti předloze bylo ve scénáři provedeno hodně úprav, takže vše mně vše nakonec (navzdory 3 vraždám) vyznělo jaksi příliš romanticky... Vypuštěná jedna část příběhu, redukce postav... Novější, televizní zpracování s Davidem Suchetem, jež sice nemělo tak úchvatné exteriéry, se líbilo mi o dost více, a nejen kvůli hlavnímu představiteli (Ustinov, kterého jinak mám moc ráda, ale jak už píše i Faidra, příliš popisu Poirota nedodpovídá) ale také kvůli pragmatičtějšímu závěru. (16.01.2012)

Docela zajímavé, podívat se na Poirota bez Sucheta. Navíc tady se podle mě povedlo. Vraždu v Orient Expressu jsem sice původní verzi neviděl, ale z ukázek mi přišla taková divná. Naopak tato se mi líbila, ale bylo docela obtížné zvyknout si na to, že tam Suchet jaksi není. Myslím, že kdokoliv se bude snažit chtít natočit Poirota teď, bude mát co dělat. (04.09.2016)