Réžia:
Michele SoaviScenár:
Gianni RomoliKamera:
Mauro MarchettiHudba:
Manuel De SicaHrajú:
Rupert Everett, François Hadji-Lazaro, Anna Falchi, Mickey Knox, Clive Riche, Michele Soavi, Barbara Cupisti, Maddalena Ischiale, Fabiana Formica (viac)Obsahy(1)
Kdo by nechtěl být správcem hřbitova? Květiny, milé vdovy, mír a klid a na to všechno shlíží z kříže Ježíš. Zkrátka idylka. Přesně takový hřbitov spravuje Francesco Dellamorte. Francesco je ale trochu smolař, a možná proto právě na jeho hřbitově mrtví sedm dní po pohřbu znovu ožívají. Samozřejmě se s tímto problémem svěřil příslušným úřadům, ale kdo by věřil hrobaři, který vidí vstávat mrtvé... Francesco má však svůj hřbitov rád a na tento jeho malý defekt si již dávno zvykl. Opravdové problémy začínají, až když na hřbitov vstoupí Ona. Ano, ta, na kterou je muž ochoten čekat třeba celý život... (Holly_Wood)
(viac)Recenzie (195)
Gotický horor v novom šate, moderné fantasy prvky so zvláštnou, ale o to viac príjemnejšou atmosférou mu rozhodne pristanú. Zároveň je tu cítiť lahodná pachuť romantiky šmrncnutá veľmi zaujímavou, bizarnou erotikou. Akousi čerešničkou na torte je všadeprítomný čierny humor, ktorý príde aj tam, kde by ho človek nečakal a to mu dodáva ešte výraznejšie, osobitejšie čaro. Toto všetko spolu vytvára zaujímavý príbeh zasadený do čudného, bizarného sveta, pričom za zmienku stoja aj niektoré myšlienky. K dokonalosti tomuto snímku chýba naozaj iba málo, len pár technických chybičiek, to je však len môj subjektívny názor. Rozhodne odporúčam, na svoje si prídu nielen milovníci hororového žánru.85/100 ()
"Nemůžeme, já jsem naživu a ty jsi mrtvá." - "Já nemám předsudky, můj milý." Divým se upřímně, že snímek má zde tak kladné hodnocení, jelikož i když je to označováno jako "gotický horor", tak do mainstreamového vyznění to má daleko (narozdíl od Vrány z téhož roku) a Dellamorte Dellamore je spíše pro užší a specifičtější publikum. Snímek přímo kypří mrtvolným, suchým humorem, jaký by člověk přesně čekal od někoho, kdo pracuje na hřbitově. Díky tomu také není humor jakkoli vyzdvihován nad ostatní dialogy a jakoby zapadává, což právě do snímku tohoto typu skvěle pasuje. Na Ruperta Everetta není velký problém si zvyknout a s jeho pomocníkem tvoří skvělou cynickou dvojku. Až surreální pojetí snímku dodává v místech až pocit jakési ironické básně o životu a smrti, nicméně u scének ála Ghost rider se musel pobavit myslím každý a když pak přijde ještě scéna se Smrtkou. :)) Moc milý snímek, ale ne pro každého a hlavně, chce na něj míti náladu, jinak nemusí až tak zaujmout. "Co děláš v televizi?" - "Rozkládám se, tati." ()
O tomhle filmu vím strašně dlouho a popravdě jsem si myslel, že už jsem ho viděl. Až knížka 101 hororů které musíte vidět než zemřete mě upozornila, že tomu tak není. Rest jsem musel ihned dohnat. A musím uznat, že tahle hřbitovní story kde mrtvolnej smrad je všudypřítomnej se mi fakt líbila. Měl bych ale i pár výtek v podobě pár scén, který bych klidně vynechal. Ale bavil jsem se a to myslím smrtelně vážně. ()
V dětství toužíme po tom stát se kosmonauty, policisty maximálně popeláři, ale hrobaře nechce dělat zřejmě nikdo, ale na druhou stranu někdo to dělat musí. Francesco Dellamorte (Franta Smrt:-) neměl se svým jménem snad ani jinou možnost a tak spravuje malý hřbitůvek, kde po večerech zahání zombíky revolverem a krumpáčem zpět do hliněné postele. Cemetery man je černo-humorný, existencializační pokus, ve kterém nechybí naprosto nic (je tu sex na hrobu nedávno zesnulého manžela, líbání se zombičkou sice fešnou, ale pořád je to zombie, je tu i oživlá mrtvola na motorce a spousta dalších). Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl tolik headshotů. To vše je zabaleno do velice půvabné vizuální stylizace a do velice bizarního scénáře (,, Nahoře jsou tři mrtví. Ten maniak je zabil. Jé vy máte v ruce zbraň. To je dobře, alespoň se ubráníte.") I když by filmu prospělo menší zkrácení, tak mě dokázal připoutat k obrazovce. Když připočtu dobrou hudbu a zajímavý závěr, tak musím dát 4* ()
Tak já myslela, že koukám na zombie komedii, a ejhle, ono to prý existenciální drama... No nevadí, každopádně Rupert Everett je charismatický fešák, a být správcem na našem hřbitově, tak jsem tam pečená vařená. Zombíky normálně moc nemusím, ale tady je milý Francesco tak graciezně likvidoval, že se na to dalo koukat. A být chlapem, samozřejmě ocením i samičí půvab Anny Falchi. Asi si to pustím ještě jednou, na mě se s těmi hlubokými myšlenkami musí pomalu... ()
Galéria (43)
Fotka © Distribuzione Angelo Rizzoli Cinematografica
Reklama