Obsahy(1)
Z prohlubující se letargie vytrhlo československou společnosti v lednu 1969 sebeupálení studenta Jana Palach. Filmaři reagovali na události okamžitě, podobně jako v srpnu 1968. V hraném filmu se traumatické zážitky doby transformovaly do Schormova apokalyptického podobenství Den sedmý – osmá noc, do bezvýchodné atmosféry Bočanova Pasťáku či Vihanové Zabité neděle. Filmaři chtějí ještě v poslední chvíli upozornit na stále znova se vynořující zlo (Kladivo na čarodějnice), intoleranci (Adelheid) a neschopnost pokory (Smuteční slavnost). (Česká televize)
(viac)