Už je tu zas

Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že tvůrci film načali na vlnu Boratů a Brunů. Jen s tím rozdílem, že hlavní postavou je tady Adolf Hitler. I díky tomu uznávám nápad a koncept, který nemá chybu. Během sledování tohoto filmu mi bylo zle, kolik náckovství v sobě Němci stále mají. Sice o tom všichni víme nebo to alespoň tušíme..jenže dokud to člověk nevidí, tak se jenom domnívá. No a toto zjištění mi jako aktuální výpověď jednoho národa bohatě stačila. Také je to jediné pozitivum filmu. Film samotný totiž není ani moc vtipný, je zbytečně dlouhý a rádoby příběh je tu spíše jen jako doplněk ke zjištěným skutečnostem. To si ale pište, že Vám dobře neudělají. A dokonce se dočkáte i jedné ironické poznámky na naší zem... (25.05.2016)

Je to k nevíře, ale všem vřele doporučuji německou (!) komedii s Áďou Hitlerem v hlavní roli! Dle mého názoru vznikl v německé filmové produkci revoluční moderní snímek, ukazující charakter a mentalitu německého národa, 70 let po 2. světové válce. Občas až s děšením, ale zároveň i s úsměvem na tváři jsem pozoroval, kolik lidí (až skoro s hrdostí) se hlásí a opěvuje tohoto krutovládce. Atmosféra v Německu houstne a jak je vidno z autentických záběrů tohoto filmu, poměrně enormní procento lidí hajluje na oslavu Hitlera v 21. století, kdy všude "vládne mír a svoboda." ___ (Cinestar, Hradec Králové) (16.03.2016)

Takže 3, 2, 1, teraz...Knihu jsem se dvakrát pokoušel rozposlouchat a dvakrát se mi to nepodařilo. Netuším, čím to mohlo být, nicméně tento snímek mi dal nový impulz, abych se o doposlouchání pokusil do třetice všeho dobrého. Kamerou i humorem mi to neskutečně připomínalo Borata. Při tomto typu humoru dostává moje bránice zabrat, takže z tohoto pohledu u mě panovala maximální spokojenost. Nejluxusnější byly záběry z ulic, kterých měly být údajně autentické. Z těchto záběrů u mě poté zvítězila Dolfíkova nadějně rozběhnutá kariéra portrétisty. Těžko odhadovat, do jaké míry se tvůrci inspirovali knihou a co dodali z vlastní zahrádky. Každopádně vzniklo dílo, které má mnohem hlubší dozvuk, než se leckomu může na první zhlédnutí zdát. První dvě třetiny je divák ponořen do víru legrácek, kde převládá černý humor a samozřejmě se objeví hromada rasistických vtípků, takže pokud jste například černoušek, radím nekoukat. Jako ve správném německém filmu, dojde samozřejmě i na mrtvého pejska. V poslední třetině, podezírám tvůrce, že zcela záměrně humor kamsi odcestuje. Vše začíná běžet na vážnější notě a je to bohužel takové lehoulince nezáživné. Vše ovšem vyvrcholí naprosto excelentním závěrem s výbornou pointou a velmi vysoko zdviženým ukazováčkem! Vhodné jak pro diváky milující kvalitní humor, tak i pro domácí filosofy - samouky. Z mého pohledu se jednalo o jedno velké překvapení, které je třeba hvězdičkově docenit. (21.04.2016)

Cože? Turci jsou v Berlíně? Tahle věta mi určitě utkvěla nejvíc. Němci nastavili zrcadlo minulosti v tak trošku netradičním rázu. A jde jim to opravdu velice dobře. Dělají si legraci nejen že sebe, ale i z dalších, aktuálních věcí. Kdo není suchar, ten se zasměje a kdo je, tomu se ten film asi stejně moc líbit nebude. Jsem tomu velmi rád, že patřím zatím k té první skupině. Jak nebudu, doufám, že to sám se sebou co nejrychleji skoncuju. S takovým volem bych rozhodně dlouho nevydržel. (12.06.2016)

Chytrá satira reaguje na globální fenomén Hitler, který si od roku 1945 žije svůj druhý život. Způsobů, jak se vyrovnat s nechvalně proslulým dědictvím nacionálního socialismu, bylo vždycky mnoho. Hitler se stal karikaturou i předmětem bádání ve všech myslitelných ohledech. Televize předkládají dokumenty o všech banalitách každodenního života let 1933-1945. Samostatným tématem je samozřejmě i mládí Adolfa Hitlera. To máme všechny ty filmy jako Hitler: The Rise of Evil (2003) nebo adaptace divadelních her Mein Kampf (2009). Tentokrát přichází na řadu paralela s dnešními oblíbenými formáty, kterým popularitu přinesl Sacha Baron Cohen. Výsledek naštěstí není na úrovni laciné taškařice, díky hloubkové rešerši vzniká dílo mrazivě autentické. Potenciál k návratu zla je tu totiž vždycky. (22.10.2021)