Sedem statočných

Akira se musí v hrobě obracet, ale z tohoto hlediska jsem se rozhodla film moc neposuzovat a neporovnávat. Mám dva samostatné zásadní problémy s tímto filmem: Hudba byla zcela nedostatečná a nevýrazná, nějak jsem si zvykla, že se v poslední době vyrojilo dost skladatelů se zajímavými westernovými soundtracky (moji oblíbenci - Beltrami a jeho brilantní skóre pro Vlak do Yumy a Logana, Cave a Ellis a jejich Zabití Jesseho Jamese a Za každou cenu, Pemberton a jeho U.N.C.L.E. a Král Artuš ). A za druhé mi vadilo přidání motivace z minulosti pro Denzelovu postavu a odstranění tropu mladého bojovníka, který by se na konci příběhu přidal k osadníkům. Když pominu tyto dva křížky, tak film zdaleka nebyl tak strašný, jak jsem se obávala, a dokonce jsem se i docela bavila. Chris Pratt je podle mě nejlepší v ansáblu a když není hlavní hrdina, Ethan Hawke se krásně bál, Byeong-heon Lee musel být nejvíc cool muž na zemi už od narození a Martina Sensmeiera ve war paintu bych brala za muže okamžitě. I bez war paintu. Za nejslabší článek považuji Fuquau (jestli se to tak skloňuje), zdá se, že jeho režii nemám ráda. (18.01.2018)

Odsuzovat to z hlediska nostalgie nebo odporu ke korektnosti je samozřejmě hloupost, ten film má problém úplně jinde. Cast je silný, ale Fuqua z něj hlavně v první polovině moc nevytěží, jenom předváděčku fotogenických ksichtů a póz. Řetěz nahodí až závěrečná bitva, do té doby se občas zajiskří nějaká ta hláška na půl huby, kterou Nic Pizzolatto umí napsat. Poslední třetina je příjemná old school rubačka s dobrým tempem a celkem příjemně zvolenými úmrtími v družině. Problém Sedmi statečných je právě to, že jsou tak nějak nerozhodně rozkročení mezi klasickým westernem a buddy akčňákem modernějšího střihu. Když pak na závěr vytasí "Technicolor" paletu s hrobečky a notoricky známou melodii Elmera Bernsteina, působí to úplně falešně. Zlaté období westernu je pryč a tahle parta spíš svižně procválá kolem. Což je s ohledem na její složení vlastně málo. Sympatické *** (01.01.2017)

To takhle cválal svobodný černoch prérií a liboval si, jaký je ten prezident Lincoln pašák, když nejenže vymanil z otroctví africké negry, ale udělal z nich i důležité úředníky a zákonodárce ještě týž rok. A tak policista Lincoln (jméno si vzal právě po tom prezidentovi), černý jak ebenové dildo, dává se dohromady s vietnamským kuchařem, mexickým rozparovačem, odkopnutým indiánem a ožralým zrzavým Irem, aby po boku ještě dvou zhýralých bělochů čestně ochránili majetek několika ukňouraných bělošských farmářů. Zní to jako vtip: přijde černoch, Mexičan, Vietnamec a indián do Irského baru a... Bohužel to není vtip. Je to sluníčkářská vize, jak by to chodilo na Divokém západě, kdyby se tak sluníčkově kokotilo už tehdy. Já se vlastně divím, že šestým statečným nebyl buzerant a sedmým operovaná trancka. Nakonec ale přece je z toho po čertech pěkná westernová střílečka. Tak sám nevím, jestli se mi to líbilo, nebo ne. Pocity jsou smíšené jako národnosti těch nejlepších kovbojů západu. Velmi to také zachraňuje padouch, pochopitelně běloch, v podání Péti Sarsgaarda, který ty svině prostě umí hrát. Dávám tři hvězdy, jelikož mi nebylo líto ani jediné smrti některého z těch sedmi, zatímco u té starší (pětihvězdičkové) verze s Yulem Brynerem jsem si je všechny pěkně obrečel. (12.12.2016)

Krásná pohádka na krásném velkém plátnu. Oceňuju odvahu pokusit se v dnešní šampónové době zaujmout mužným filmem, kde chlap svírá kvér a ne ipod. Ačkoli mně osobně je daleko sympatičtější westernový styl komunikace (vy támhle, já tam, sejdeme se za tři dny u jezera), chyběla tady alespoň jedna kulka, která by místo všech těch parchantů na plátně trefila do srdíčka i mě. Oštěpařskou hantýrkou - Anton dál čeká na pokus, který uletí. (23.09.2016)

Od dob, kdy sedm ztepilých bělochů zachraňovalo romskou osadu před olašskými bandity, došlo na Divokém západě k výraznému rasovému překrutu. Teď nám negroboj, ťamanoboj, mexikoboj, komančoboj a tři kovbojové zachraňují árijskou vesnici před hnusným a bezskrupulózním kapitalistou. V této noční poluci Karla Marxe v pastelovém pyžamku sdružených barev Benetonu už chybělo jen pyrotechnické komando muslimobojů a partička cigobojů, která by všem čorovala podkovy a udidla z dopravních prostředků a nosila je do sběrny. Počítám, že s takovou už se Bujon-Helion Lee pomalu připravuje na roli Ježíše a Denzl si záhy zahraje toho Vošingtna, popřípadě Jendu Vejna. Jinak však přeqapivě svižná, zábavná a vcelku důstojná přepatlávka a v kontextu toho, že od Rychlejší než zmrd jsme tu měli jen bandu úmorných psychodeliktických smaženic ze Zhuleného západu, konečně taky aspoň trochu tradiční zápaďák, ač osazený opolidmi. V podstatě jen vykuchali kýčovité ňuňání s cigánskými dětmi, rektorvoucí pomrdávání Bucholze s Končitou a Kalverův gambit, okořenili to pár leteckými záběry a kulantně natočenou akcí a ozdobili nekobylovitým klonem Lórencky bez zpruzeného xichtu, který dokonce i hraje a jen nejiskří s náctiletými bukanýry. (23.10.2016)