Bitka o Sevastopoľ

První polovina je naprosto perfektní. Způsob nasnímání a vyprávění je svěží a neokoukaný. Pěkné válečné scény. Druhá půle se mění v blockbusterový velkofilm i se všemi negativy, které k tomu patří- zpomalené scény, patos. Celkově mne to ale docela slušně vzalo, je to protiválečný film jak má být. Srovnání s Nepřítelem před branami je nabíledni, tohle bych řekl je české duši trochu blíž. 80% (19.03.2017)

Toto nie je zlý film, akurát má nesprávny názov, lebo dianie okolo Sevastopoľa nečakajte, toho je tam minimum a či to brať metaforicky alebo inak mi je trocha jedno, lebo vojny začínam mať dosť kvôli posledným rokom, ale chápem, že niekoho to môže vytočiť. Príbeh o dievčati, ktorej sa vlastne šťastia veľmi nedostalo, raz ho nevedela prejaviť ona, lebo ju niečo trápilo, inokedy keď sa situácia zhoršila už nevedela nájsť ani tú trochu. Je z toho cítiť určitú beznádej, smútok, samotu a to nepotrebujete vidieť v mnohých scénach ani masové vraždy a ukrutné boje, lebo napriek tomu, že z nej akoby urobili muža, ženou bola a to bolo cítiť. Opäť sa mi potvrdilo, že pochopiť ženy, najmä tie z východu, ktoré majú svoju silnú osobnosť, je niekedy ťažké. Je to tiež prekvapivo dobré k Američanom vzhľadom na dobu, v akej sa to točilo. Občas to má tie americké veľkofilmové črty, ale opakujem, toto je niečo iné, než za čo to vydávajú. Záver je trocha divný, lebo približne 40 ročnú Ljudmilu zobraziť ako riadne šedivú bolo trochu, no minimálne mierne zlyhanie. (29.05.2015)

Nehledám ženu která umí vařit,ale hledám ženu která umí střílet-asi takhle by měl vypadat ten správný inzerát na seznamce který si podá moderní muž vzhledem k historickým událostem které se v určitém cyklu s odstupem času vždycky opakují.Film Bitva o Sevastopol je rusko-ukrajinský snímek o velmi vzdělané mladé ženě,která se jednou rozhodne jít s přáteli místo do kina na střelnici kde se projeví její střelecké kvality a tak je za "odměnu" poslána na 6 měsíců do výcvikového tábora pro odstřelovače.Mezitím začne válka a je rozhodnuto jaký bude její další osud.Její válečná kariéra je velmi pestrá,zastřelí 309 fašistů a má několik intimních poměrů se svými veliteli kteří vždycky za nějaký čas padnou a tak zůstává stále osamocena se svou neomylnou puškou a se svou silnou vůlí žít.Film nabízí také pohled na to,že jakmile se voják stane svými hrdinskými činy určitým symbolem tak ho ve státním zájmu klidně vytáhnou z postele i v rozstřílené košili bez ohledu na jeho fyzický nebo psychický stav.Hrdiny není třeba hledat,jsou mezi námi,ale jen budoucí události je dokážou skutečně odhalit. (29.04.2019)

Bitka o Sevastopoľ sa medzi moje obľúbené vojnové filmy nezaradí. Tvorcovia sa snažili spraviť film na štýl Hollywoodu, no je v ňom až príliš veľa avantgardy a postmoderných vsuviek, až mi to príde, ako by sa na filme pričinil Jakubisko. Zároveň CGI efekty pripomínali lacné modelované alternatívy, ktoré bývajú použité vo vojnových dokumentoch a do životopisného filmu sedeli asi ako nanuková torta v saune. Posledným negatívom je pre mňa samotný názov snímku, ktorý vôbec neodzrkadľuje jeho charakter. Rád som sa dozvedel niečo nové, no nezhodujem sa s prevedením. (03.02.2019)

Ťažko sa mi vyjadruje keď k tomuto filmu čítam hodnotenie „odpad“. Film je historický takmer presný. Žánrovo je síce vojnový, ale to neznamená, že prioritou by museli byť boje o Sevastopol. Prioritou sú boje za Sevastopol a to je rozdiel. V roku 2013 začali Rusi a Ukrajina natáčať film o Sevastopolu a o niekoľko týždňov bol Sevastopol znova obsadený, tentokrát Rusmi. Film je životopisným filmom najlepšej Sovietskej ostreľovačky Ľudmily Pavličenkovej (1916 – 1974). Pri obranných bojoch utrpela zranenie, ale evakuovana z pevnosti bola až na jednej z posledných lodí. Na pažbe mala 309 zárezov. Potom ju pozvali do hlavného stanu. Jej hodnota bola veľmi cenná na propagandu. Bola vybraná ako členka delegácie do Veľkej Británie, Kanady a USA. Vo Washingtone ju prijal sám prezident USA F. D. Roosevelt s Eleonor Rooseveltovou. Bola prvým občanom ZSSR , ktorý vstúpil do Bieleho domu. Po návrate pracovala až do konca vojny v škole pre sniperov. A teraz trochu pravdy o živote. Ako 15 ročná otehotnela, v roku 1932 sa vydala za Pavličenka, syn sa narodil v júni 1932. V roku 1938 sa stala členkou streleckého krúžku. S manželom sa rozviedla ešte pred vojnou. (31.05.2015)