Kdybych byl špión
Si j'étais un espion
If I Were a Spy
Réžia:
Bertrand BlierKamera:
Jean-Louis PicavetHrajú:
Bernard Blier, Bruno Cremer, Claude Piéplu, Suzanne Flon, Francis Lax, Jean-François Rémi, Madeleine Geoffroy, Patricia Scott, Jacques Rispal (viac)Obsahy(1)
Doktor Lefebvre je volán k pacientovi, který však není při jeho příchodu doma. V bytě hraje televize. Doktor nechá u souseda vzkaz, když nasedá do vozu, soused ho volá, že se nějaké paní udělalo na chodbě špatně. Doktor se vrátí a ženu ošetří, pak se dozví, že žena zvonila u stejného bytu. Až do této chvíle by to byla jen banální záležitost jedné návštěvy u nemocného. Žena však lékaře požádá o pomoc a od tohoto okamžiku se za ním rozejdou stíny, které se brzy zhmotní v kafkovské postavy kontrašpionážní sítě. Hlavní roli manipulovaného lékaře hraje režisérův otec Bernard Blier. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Poznatek číslo jedna - na tenhle film se blbě kouká, když do oken svítí slunce. Kdo by od thrilleru o špiónech čekal akci, ten narazí. Spíš je to konverzační hra kočky s myší, ale dobře udělaná a s pěknou hudbou. Ale na konci, když Patricia Scott jede s Bruno Cremerem v autě, mě napadlo, že by se v zájmu happyendu mohli spolu vyspat:-) ()
Spíše mysteriózní záležitost. Ne že by tam teda bylo něco nadpřirozeného, jen vysvětlení se nedostává, a tak triviálnost zápletky předstíraná se stane i skutečnou. Dobrá atmosféra a výborný původní český dabing (Studio pro úpravu zahraničních filmů 1968, excelují zejména Čestmír Řanda, Martin Růžek, Libuše Švormová...). ()
Mladý Bertrand si obsadil do role postaršího doktora z města samotného velkého tatínka...a udělal dobře, věřte tomu!!! Skvělá atmosféra film-noir a výborně dokreslená neutěšená představa normálních lidí o světě agentů a tajných služeb. Bernard Blier a Bruno Cremer opět dokazují, že ani mladší neztráceli šmrnc a herectví předváděli na velmi vysoké úrovni srovnatelné s největšími herci tehdejší Francie. Dokonalý film s opravdu očekávatelným koncem....nijakým. Výborné. A hudba Serge Gainsbourga? No jedna báseň...:-) ()
Bernarda Bliera známe téměř výhradně z komedií, takže už jeho obsazení do psychologického thrilleru je něčím výjimečným. Ze začátku se zdá, že budeme svědky příběhu na způsob Okna do dvora nebo Promiňte, omyl! Jenomže pak se to nějak sveze do ztracena. Do chvíle, než Blier dostane svého hlídače Cremera, jsem pociťoval napětí a nejistotu, co se stane v příští minutě. Ale od této chvíle už to nějak nebylo ono a vyložené zklamání mi přinesl konec, čekal jsem nějakou Velkou Pointu, vyjasnění, katarzi... bral bych dokonc i svatbu, cokoliv. A zatím... no nic. Ale slušných 60% ()
Mě se to celkově líbilo - ve mě to vybudilo myšlenku, jak jednou někdo zazvoní u mých dveří. Nějaká podivná existence, přesvědčivá, něco chce... ale já jsem jenom docela normální chlap, který žije ve svém stereotypu a využívá jeho výhod. Najednou ale někdo cizí chce, abych jej zrevidoval a pomohl tím k něčemu mlhavému, možná dobrému, možná špatnému někde v dáli, čím víc nevím, oč jde, tím víc se zdráhám. Pak už zbývají jen drsnější praktiky... A konec? Jsem jen docela normální chlap, netoužící po odvetě nebo mstě. Bernard Blier byl famózní. ()
Reklama