Člověk člověku

„Nemocnice je tak trochu jako škola. Disciplína je nutná.“  *** „V nemocnici nedělám rozdíl mezi zraněnými. Vše, co vidím, jsou trpící muži. Nejde mi o národnost...“ Poválečné zpracování skutečného příběhu zakladatele Červeného kříže, Henriho Dunanta, bude možná pro někoho dnes až příliš zavánět dobovými filmařskými postupy... ale já si nemohu pomoct, podobný návrat ke klasickým velkým příběhům v klasickém podání mě vždy potěší a v dnešní době ho zvláště vítám... a tenhle příběh byl úžasný! Hodně na mě zapůsobil s ohledem na zásluhy hlavní reálné postavy, ústřední humanistické poselství s rázným a vytrvalým směřováním k ochraně lidí v hrůzných válečných situacích či závěrečný odkaz se smířením nad vlastním odchodem podaným s tak ikonickou nadsázkou. Nadchl mě rovněž ztvárněním hlavní postavy v podání Jeana-Louise Barraulta. Tohoto herce jsem začal vnímat až coby staršího díky jeho účasti v undergroundových filmech 60. let La Grande Frousse a Chappaqua, podíval jsem se mezi tím i na klasický horror se slavnou dvojrolí, nicméně až teď se konečně dostávám k tomu vidět Barraulta vyloženě v „jeho“ filmu zamlada, z doby jeho vrcholů herecké kariéry, a fascinuje mě ho sledovat. Tady se ctí ztvárnil postavu, s níž stárne napříč 50ti lety Dunantova života a prochází od živelně odhodlaného bojovníka po konfrontaci s osudovou bitvou přes urozeného pána až po starce smířeně promlouvajícího k divákovi. Jako celek vnímám tento francouzsko-švýcarský snímek přibližně na stejné úrovni s filmovými životopisy točenými v oné éře v Československu: Tajemství krve o Janu Janském či Velké dobrodružství o Emilu Holubovi. [90%] (06.03.2023)

Biografický příběh švýcarského vojáka Henriho Dunanta (Jean-Louis Barrault), který byl zodpovědný za založení Červeného kříže a kterému byla udělena první Nobelova cena za mír. K nápadu založení této organizace se dostal poté, co viděl na vlastní oči válečné hrůzy a malý zájem o raněné vojáky. (14.09.2020)

Tradiční ilustrativní biografie. Film zestárl. (21.03.2023)

Film vypráví životní příběh zakladatele Červeného kříže, Henriho Dunanta. K myšlence založení této organizace se dostal úplnou náhodou, ale poté, co viděl na vlastní oči válečné hrůzy a naprostý nezájem o raněné vojáky, věnoval jí veškeré své úsilí. Po dosažení svého cíle strávil zbytek života v chudobě a zapomnění, až ke konci života se dočkal docenění v podobě Nobelovy ceny za mír. Samotný film je skvělý a rozhodně by si zasloužil více pozornosti. (06.02.2013)