Toto je náš svet

Nechapu ten obcasny nekompromisni hate, ktereho se tomuto filmu dostava. Pravdou je, ze tolik tech indie filmu nakoukanejch nemam, ale tohle me prislo naprosto... jaky je to slovo... uz vim, fantasticky. Clovek s tim modelem vychovy nemusi souhlasit, ale film se ho ani nesnazi presvedcit. Prave naopak, chvilema scenar hodne silne kope za druhou stranu barikady. Me to sedlo jako dlouho zadnej film. Originalni, zabavny, sebejisty, podnetny, nezapomenutelny. 9/10 (09.02.2017)

Niečo na zamyslenie. Snímok, ktorý je nielenže výborne spracovaný a zahraný, ale je tu aj veľa podnetov na zamyslenie. Zároveň ma pri sledovaní prepadla neodbytná myšlienka toho, ako sa ľudská morálka v priebehu času, technického rozvoja a zmien spoločnosti mení. Čo bolo kedysi normálne, je teraz spoločnosťou perzekvované a opačne. Pred pár storočiami by bol ten otec (Viggo Mortensen) najlepším rodičom na svete, no v súčasnej dobe je už braný nanajvýš tak za blázna ak nie rovno za nebezpečného pošahanca. Čo je z toho dobré a čo nie, tak to už si musí každý posúdiť sám. 80/100 (28.10.2016)

Chtělo by to zase nějakou epidemii jako loni spalniček, nebo současný Koroňák, aby to lidem, kteří odmítají očkovat své děti docvaklo. Tohle je náš svět je neobvyklý film o síle kompromisu. Režisér Ross vytvořil tragický příběh s něžností a humorem. Je to inteligentní film s hodně věcmi na zamyšlení. Po skončení jako by film pokračoval v mojí hlavě.Film jsem shlédl v pražském klubu Meat factory. (11.06.2020)

Nezávislý film v silně návykovém podání. Nádherně zahráno (Aragorn by si snad zasloužil i nějakou tu významnější cenu), chytlavě odvyprávěno a navrch s velkým myšlenkovým přesahem, který se tvůrcům daří takřka dokonale prodat. Neříkám, že i já bych občas neodjel někam doprostřed neobydlených lesů, pryč od náboženského fanatismu, obžérství, společenského chaosu a hamižnosti, a tam si četl o tom, jak se správně chovat při první milostné schůzce (a výsledné znalosti by mi byly nepochybně stejně k ničemu jako moje současné neznalosti). A hrála by mi u toho povznesená country verze Sweet Child O'Mine.... Ne tak volnomyšlenkářské jako jeho hrdinové, ale rozhodně hravé a inspiratiní dílo, které si zaslouží všeobecnou pozornost a úctu. 85% (27.12.2016)

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)