Med v hlavě

Nejde slovy popsat, jak moc mě ten film vzal. Vnučka byla úžasná, obdivovala jsem její statečnost odhodlání velkorysost a dobré srdce. Děda kterého potkala nemoc, si užíval chvíle se svojí vnučkou než si jí přestane pamatovat. Vnučka sním byla ve dne v noci, užívali si smáli se. No hodně silný příběh, ve kterém jsem nemohla udržet slzy. Fim byl doprovázen nádhernou hudbou, která ve mě vyvolávala emoce. Nemám slova. jen že to byl NÁDHERNÝ FILM. (18.02.2017)

S každým dalším filmem mám čím dál větší pocit, že Til vykrádá sám sebe. Jistě, dá se to nazvat autorským rukopisem, možná to opravdu autorský rukopis je. Til prostě odhanul, co jeho publiku sedí a dělá filmy podle stejné šablony. A tak nějak mu to vychází. Nejsou to artové filmy a není to úplná břečka. Tak něco mezi. Pobaví to, někdy dojme, občas to člověk snese i podruhé. Každý se musíme nějak živit, no ni?! (26.12.2017)

Skvělý herecký výkon představitele dědečka (Dieter Hallervorden). Mně se z celého filmu nejvíc líbila scéna v restauraci. Film je ve své podstatě velmi smutný a těch několik rádoby úsměvných scén z něj komedii neudělá. Musím se přiznat, že právě ty scény, které měly z filmu tu komedii udělat, na mě působily velmi rušivě. Těch škod, které způsobil Alzheimerovou chorobou stižený dědeček bylo jistě za sta tisíce eur. V reálném životě by to jistě nikdo nemohl nechat tak daleko dojít! (12.09.2015)

Reziser Til Schweiger /Schutzengel/ natocil film o starom cloveku, ktoreho dohnala staroba a je evidentne, ze to treba nejako riesit. O komediu tu ani tak nejde, film je to dost smutny, a posmutnela nalada sa vlecie celym filmom. Tempo je pomale a dost nudi, ale v druhej polke sa film zlepsi krasnou prirodou a aspon priemernymi dialogmi. Herecke vykony su aspon na urovni, Til je sympatak, jeho dcera sa dala zniest a stary Dieter Hallervorden rolu zvladal na urovni. Dobra bola aj navsteva Benatok a Velkej Zumpy, teda pardon, chcel som pochopitelne napisat Grand Canal. : 89 % (19.03.2016)

Asi to nejlepší, co Til Schweiger se svým přístupem k filmu mohl natočit. Jeho způsob natáčení zdá se mi totiž poněkud nešťastný. Zběsilý střih nebo fakt, že ve filmu je kolikrát víc hudby, než děje, dělá jeho filmy natolik specifické, že se na ně chvílemi opravdu těžce kouká. Nechápu, že to lidem v Německu nevadí a on tak vesele točí svoje filmy dál. Med v hlavě má ale jednu obrovskou výhodu a tou je příběh. Ten je totiž vtipný, ale i smutný zároveň. Navíc se dotýká mnohých z nás a tak zachází za divákovu osobní rovinu. Najednou mi ta zběsilost ve střihu tolik nevadí. Obrovskou práci zde navíc předvedl Dieter Hallervorden, který tu svojí roli dědečka zahrál na výbornou. Jak říkám, nic lepšího Til ze sebe asi už nikdy nevymámí. Tohle sedlo jak prdel na hrnec. (29.03.2020)