Med v hlavě

Pěknej rodinnej film o lásce vnučky k dědečkovi. I přes delší stopáž nenudí. Ikdyž nesmí se člověk v žádným případě zaobírat realističností příběhu, ale to určitě nebylo cílem tohohle filmu. Klobouk dolu před hereckým výkonem dědečka Dietera Hallervordena. Doufám, že by se mohl film objevit s dabingem, abych ho mohla pustit dětem. (Asi jsem nikdy neviděla film s T. S. v původním znění, opravdu má takovej ukňouranej hlas?) (03.11.2015)

Užasný příběh, o rodinně pomoci pochopení, a Alzheimerovou chorobou, něco nádherného na to nejdou ani snad najít lepší slova, škoda že nás děda opustil protože byl užasný, i jeho vnučka, která byla užasna statečná a měla velké srdce, film který ve vás zanechá neskutečně moc, slzy v očích se jenom vytváří a celou dobu film provází neskutečný soundtrack, výborný humor ve filmu, prostě skvěle natočeno, hodně smutné ale zaroven krásné. (18.02.2017)

Veľmi dojímavý príbeh na čele so sympatickým deduškom a krásnou krajinou v pozadí. Chcelo by to ale ubrať na trápnosti niektorých "vtipných" momentov a eliminovať sexuálne narážky, pretože ich tam bolo naozaj požehnane. Potom by to už posobilo dostojnejšie a privrela by som aj oči nad niekoľkými nereálnosťami. (12.02.2019)

Jsem nucen konstatovat, že si pomalu, ale jistě začínám zvykat na Tilův režisérský rukopis. A to není zdaleka všechno. Já si dokonce zvykl i na jeho dceru, což je skoro na pováženou. V Kouhoutovi na vině mi doslova pila krev, tak jsem musel napsat do Německa, ať s ní doma udělají pořádek. A ejhle! Ono se to povedlo. V rámci svých možností předvádí slušný průměr, což ale nemůžu říct i všech. S čestnou výjimkou Dietera, který tomuhle dojemnému průběhu o stáří dává ten správný šmrnc. Až na ten hodně citový konec, který kupodivu působil i na mě. Buď už fakt stárnu, nebo je to tím, že se blíží vánoce. Kdo ví, já sám ani ne. Ale teď, kolik mám dát? Tak tři a půl, ať nežeru. (11.12.2015)

Asi to nejlepší, co Til Schweiger se svým přístupem k filmu mohl natočit. Jeho způsob natáčení zdá se mi totiž poněkud nešťastný. Zběsilý střih nebo fakt, že ve filmu je kolikrát víc hudby, než děje, dělá jeho filmy natolik specifické, že se na ně chvílemi opravdu těžce kouká. Nechápu, že to lidem v Německu nevadí a on tak vesele točí svoje filmy dál. Med v hlavě má ale jednu obrovskou výhodu a tou je příběh. Ten je totiž vtipný, ale i smutný zároveň. Navíc se dotýká mnohých z nás a tak zachází za divákovu osobní rovinu. Najednou mi ta zběsilost ve střihu tolik nevadí. Obrovskou práci zde navíc předvedl Dieter Hallervorden, který tu svojí roli dědečka zahrál na výbornou. Jak říkám, nic lepšího Til ze sebe asi už nikdy nevymámí. Tohle sedlo jak prdel na hrnec. (29.03.2020)