Westworld - Dveře

Když vynechává Game of Thrones, má HBO v zásobě ještě jednu těžkotonážní sérii, která v budoucnu pravděpodobně nabobtná do podobných rozměrů. A já mám podobně jako u první série rezervované pocity a Nolan a jeho tým bude mít ještě co dělat, aby mě pořádně přitlačil ke zdi. Ty produkční hodnoty jsou ovšem neskutečné, před deseti lety bych si nedokázal představit, že by takhle mohl vypadat seriál a v televizi se pohyboval Ed Harris nebo Anthony Hopkins. Zároveň ale člověk musí být řádně naladěný, aby ho tenhle show slowburner uchvátil už na začátku a semlel na úplném konci. Na mě ovšem těch smrtí v posledním prodlouženém díle bylo nejspíše až moc. PS : Doufám, že se příště ještě objeví Steven Ogg! :D (25.06.2018)

Polovina děje je vata. Další dva nebo tři "parky" ve výsledku nemají význam. Kde zase potřebují scénáristé zvrat tamn si pomůžou trapnou berličkou. Řada zásadních činů nemá ve výsledku žádný význam. Některé epizody byly slušně napsané, všechny skvěle natočené. Bohužel finále jedno obrovské zklamání a nezapůsobilo tak, jako v předchozí sezóně. Třetí sezóna pro mne už nebude. Nebál bych se srovnání s druhou polovinou LOST. (26.06.2018)

Slyšel jsem na druhou sezónu všemožné nadávky, jak byla strašná, atd. A ano, ze začátku jsem si taky myslel, že půjde jen čistě o pomstu a zabíjení lidí. Kdepak! Celá série se sice nese v Bernardových vzpomínkách a sem tam se v nich zaměří i na jinou dějovou linku (příběh o indiánovi naprosto fenomenální), ale pořád se dloube ve filozofii a pořád dokáže neskutečně překvapit, i šokovat. Samozřejmě, možná jsem měl taky z první série lepší požitek, ale ani tady si nemám moc na co stěžovat. Maximálně na nejistější rozjezd. (12.04.2020)

V roce 2016 se došlo do středu Labyrintu, kde už čekali na diváka dveře, které se otevřely až za dlouhé dva roky. Po jejich otevření se nám dostal sice ten starý, dobrý, zmatený, propracovaný, filozofický Westworld, ale přece jen o něco jiný a bohužel slabší, než předchozí zážitek. Zde jmenované aspekty byly v první sérii na stejné obsahové úrovní, všechno mělo více či méně stejný prostor skrz všechny epizody. Tady to bylo už hůře vyvážené, takže některé věci a postavy dostaly více prostoru než jiné, což nebylo vždy k užitku, ale že by to vysloveně škodilo, to se říci též nedá. K horské dráze se dá přirovnat i celková kvalita. Tam kde byla v první sérii vcelku konzistentní, tak tady to jde opravdu na vrch a pak zase poměrně rychle dolů. Nelíbila se mi také proměna charakterů některých postav, takže ty, které byly v první sérii dobré či aspoň přijatelně koukatelné, tak tady jsem si kvůli nim div nevyškubal pár vlásků z mého hlavového porostu. Děj je v této sérii ještě zmatenější než v sérii první, čehož je důkazem to, že jsem si musel vyhledat timeline, abych se aspoň někde chytal. To je způsobeno mimo jiné také tím, že tvůrci ubrali filozofování a více přidali na samotném příběhu. Asi největší novinkou byla možnost podívat se i do jiných světů než je Amerika ve svých divokých letech a musím říct, že to bylo opravdu osvěžující. Jen mě mrzí, že první z oněch destinací dostalo tak minimální prostor oproti druhému, protože aspoň mně přišlo mnohem zajímavější. Řemeslně je ale tato série lepší než ta první, hlavně kamera je zde opravdu vytažena do maxima (zakomponování širokoúhlého formátu k určitému prostředí je skvělý nápad), takže snímané prostředí je ještě více oku lahodící než když dřív. Po stránce herecké se to stále drží na stejně skvělé koleji. Pozici hlavního hereckého tahouna tu od pana Hopkinse přebral pan Harris, který svůj herecký um vybalil ještě více než minule a výkony ostatních poměrně snížil, bohužel. Po stránce hudební je to ovšem fenomenální, Ramin tu hodil do placu kus výborné práce, snad i lepé než minule. Odlišnost je i v konci samotné série, který zanechal mnohem více otázek než série minulá. Proto jsem zvědav, co nám tvůrci příští rok nadělí a jak z momentální situace vybruslí. (07.04.2019)

Druhá řada oceňovaného sci-fi seriálu začíná jako svérázná hi-tech variace na Ztracený svět: Jurský park, později se však stane z hlediska nosnosti témat, dějových linií a (verzí) postav ještě komplikovanější než ta první. Kdo vyžaduje logické vysvětlení naprosto všeho, toho dost možná začne další prozkoumávání mysli androidů po pár epizodách iritovat, ostatní si však užijí neutuchající příval mysteriózní atmosféry a nevyluštitelných hádanek, které možná někdy najdou vysvětlení, ale rozhodně ne teď. Tím se Westworld dosti přibližuje fenoménu Ztraceni, kdy byl aktuální seriál jen malou jiskrou pro vznik nekonečných internetových teorií a fandomů. I když ale byla druhá sezóna co do rozmachu ambicióznější, mnohem více v ní zaujaly samostatné epizody soustředící se na jednu hlavní nebo vedlejší postavu než zastřešující příběh, který došel do očekávaného, nicméně slibného konce. Nejlepší epizoda: Kiksuya (8) (05.10.2023)