Deset malých černoušků

Výtečné krimi s nebojím se napsat až hororovými prvky (já si chci taky ve starém opuštěném domě odříznutém od světa svítit svíčkama, muhaha :-). Knížku jsem nečetl, když se řekne Agatha Christie, tak si pokaždé, ani nevím proč, vybavím Jessicu Fletcherovou, která napsala, že je to vražda (heh, už úplně cítím ty ostré pohledy od jistých lidiček :-), takže jestli to mělo takový konec anebo onaký, mi je vlastně úplně putna (i když bych upřednostnil mírně morbidnější závěr), jen jsem si užíval ty skvělé dialogy a SPOlLER! opájel se tím, že jsem taky jednou vyhmátl vraha dřív, než začnou závěrečný titulky. Ano, tipoval jsem tu bloncku a když zastřelila (nebo spíš "zastřelila") teho frajera, už už jsem si klepal na rameno, jakej jsem to kabrňák. Škoda, že mě závěr vyvedl z omylu, ehm...KONEC SPOILERU! A btw opět jsem se zamiloval, Daliah Lavi je vážně lovely :-) (20.07.2013)

"Znáte ten vtip o dvou Angličanech, kteří spolu ztroskotají na ostrově a do smrti spolu nepromluví, protože je nikdo vzájemně nepředstavil?" Na hrad v rakouských Alpách se sjede deset vzájemně si neznámých lidí. Hostitel U.N.Owen (alias "unkown" - neznámý) je jmenovitě přivítá z magnetofonové nahrávky a prozradí, že všichni mají na rukou krev. Každý někdy v minulosti zavinil smrt nevinného člověka a každého zde stihne trest. Přejeme hezký pobyt. :-) Není sporu o tom, že Agatha Christie to dobře vymyslela, přesto je to zcela konvenční film. Z průměru ho vyzdvihují dvě věci: 1.) Řemeslná neobratnost. Ano, je to paradox, ale to, co by většině filmů škodilo (špatné kompozice obrazu, vrtkavé svícení, zvuk místy jako ze studny atd.), je pro Černoušky pravým požehnáním. Přispívá to k žádoucí strašidelné atmosféře a ke zdání životnosti toho Agathina úhledného schématu. 2.) Zatímco pozdější filmové detektivky zhusta sázely na hvězdné obsazení, Deset malých černoušků hraje deset lokálních hvězd nižší svítivosti (srdce roduvěrného anglofila potěší zejména Stanley Holloway a Wilfrid Hyde-White), které jsme zvyklí vídat výhradně ve vedlejších rolích. Pokud neznáte předlohu, nemůžete si díky tomu předem "vypočítat", v jakém pořadí budou vraždeni. 70% (05.12.2009)

Deset šachových figurek s temnou minulostí uprostřed bělostné pustiny. Sledování notoricky známé partie může být trochu únavné, proto jsem některé překvapivé tahy vcelku ocenila. Některé ne. Párkrát si sice tvůrci dali šach, občas to vypadalo na mat, nakonec z toho ale byl neočekávaný pat. Nejzajímavější pro mě bylo obsazení Maria Adorfa do role komorníka. (02.02.2021)

Primárně jsem nepochopil, proč že se snímek volá Deset malých černoušků, když překlad zní definitivně úplně jinak (i ty pitomý figurky se černochům vážně nepodobaly!). Jinak to není nikterak dokonalé či dokonce úžasné. Nejúžasnější skuteční je zjevně fakt, že český dabing se neuskutečnil (elóel). Ale pro někoho, kdo miluje vše by Agáta Christí je to úžasně strávených 90 minut. 85% (21.07.2012)

Kniha mě úplně dostala a navíc je úplně ta nejlepší, kterou jsem od Agathy Christie četl. A samozřejmě jsem chtěl vidět i tuto filmovou adaptaci. Trochu jsem se jí obával, byl jsem přesvědčen, že nemůže knihu překonat - a ejhle, ona se jí mimimálně vyrovnala. Je tu pár změn, hlavně finále, což mě nejprve trochu zklamalo, ale nakonec jsem se s tím smířil. Výměna pustého ostrova za horskou chatu také příběhu nijak neuškodila. Film byl skvěle obsazený, atmosférický a maximálně napínavý. Atmosféra byla naprosto na jedničku a to, že byl film černobílý na ní ještě přidávalo. Skutečně vynikající napínavá detektivka, která nádherně rozjela atmosféru a mě vyrazila dech. Detektivka podle knihy, o níž jsem si myslel, že se nedá zfilmovat. Omyl. Za mě rozhodně 90%, jsem nadšený a velmi brzo si to rozhodně zopáknu. (09.03.2013)