La mala ordina

Film postavený na výkonu Mario Adorfa, který se většinu filmu snaží zjistit, proč po něm jdou zabijáci až z Ameriky a je tak nucen drsně řešit všechny připravené pasti. Jeho hnacím motorem je stále rostoucí strach o sebe i svou rodinu, takže se z průměrného pasáka stane nebezpečný a všehoschopný protivník. A když už nemá co ztratit... (30.10.2011)

Bez přehánění lze říci, že film nabízí půldruhé hodiny pohodové akční zábavy. A když se to vezme kolem a kolem, vlastně se to nijak zvláště neliší od italských spaghetti westernů, které mají mnoho společných znaků a dokonce obdobné herce, snad jen, že tu není to malebné prostředí z kovbojek. Za sebe teda musím říci, že Mario Adorf opět nezklamal, snad proto, že jeho tvář jako by byla předurčena k noblesním zločineckým postavám, ve kterých se pohybuje s naprostou jistotou a rutinní samozřejmostí. Jako by mu to tvůrci šili na tělo, ale jinak je to sympaťák :-) Snad bych ještě měl dodat, že mimochodem ve skutečném životě je to opravdový gentleman a žádná hvězdná primadona a dost velký kamarád představitele Vinnetoua (Piera Briceho), ale zpět k filmu. A přesto nebo právě proto, že to je film komerční a staršího data vzniku, tak má pořád napínavý děj a připočtu-li k tomu dobré herce, tak jde o slušnou filmařskou práci, která jednoduše baví. Vzato do důsledků, zločince nemám rád, ale tady jsem držel palce Mariovi po celý film. (27.11.2011)

Je třeba zabít Canaliho! Z usměvavého a bezstarostného pasáka se pod tlakem, strachem a touhou se pomstít stává neřízená střela zanechávající všude okolo sebe spoušť. Dva Američani ve městě, taneční klub, prsatky, šlapky, zabijáci. Film má dvě velké adrenalinové akce - honičku, kdy úplně cítíte, jak běžcům docházejí síly, a střet na vrakovišti. Herecky výborné, trochu mě jen zamrzelo, že půvabná Sylva Koscina dostala pouhý štěk. Napínavé, syrové a nekompromisní. (11.06.2020)

Taková spaghetti-gangsterka, která navzdory svému stáří s přehledem přeplivne aspoň 90% soudobé produkce stejného žánru, má spád, je napínavá a konec není zcela předvídatelný. Mario Adorf zde sice hraje pěkného parchanta, ale nakonec mu našinec musí fandit už kvůli jeho nedokonalosti. Jeho protivníci totiž dokonalí jsou. Jsou chladní, kontrolují své emoce, ba spíše jsou již emočně trakřka mrtví, zůstala jim jen chamtivost a pýcha. Americký boss instruující zabijáky činí tak vyrovnaně, jako by ani nemluvil o vraždě, ale o nepodařené investici, kterou je třeba zachránit. Konečně svým zjevem také připomíná spíše žoviálního bankéře (bankstera) než nějakého Al Caponeho. Klidně si ho lze představit jako protagonistu nějaké charitativní akce či jako prominentního návštěvníka kostela. Sami zabijáci jsou také dokonalí - chladní a výkonní. A představitelé italského organizovaného zločinu jsou více méně stejní, snad jen trochu provinciálnější a buranštější. Adorfův pasák ještě takto citově neatrofoval, ještě je schopen cítit lásku a přátelství, což jej činí lidštějším, ale také, z hlediska průmyslu zločinu, zranitelnějším, je to sice těžký hříšník, ale jeho protivníci jsou již pekla zplozenci . (15.09.2011)

První půlka je pomalá, ale hudba, stylová kamera a střih to utáhnou. Jde samozřejmě o to, nakolik má člověk tento žánr rád, protože toporní herci tu skutečně nejsou argumentem, proč film nevidět. Vilné ženy, ostré pohledy těch nejtvrdších chlápků, a hlavně skvělý Mario Adorf v roli nejednoznačného Lucy dělají z tohoto filmu malý polozapomenutý klenot, který je rovnocenným spoluhráčem Milano Calibro 9 a Ill Boss. (24.06.2015)