Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film z roku 1987 vypráví o americkém manželském páru, který má 4 děti - chlapce. Manželka však zahyne a soud nechce nechat otce vychovávat jeho čtyři syny. Jelikož se otec dostane do potyček s právníky, tak mu soud děti odebere a dá je do dětských domovů. Muž smí dětit navštěvovat jen jednou za dlouhou dobu a po nějaké době vůbec. Znovu se ožení, má malou dceru a po pěti letech se znovu obrací na soud s prosbou vrácení dětí. Soud mu vyhoví a muž dostává syny opět do své péče. Zjišťuje však, že za pět let se v dětských domovech hodně změnili. (Jufonka)

(viac)

Recenzie (21)

cheyene 

všetky recenzie používateľa

V zásadě velmi silné a příjemně emotivní drama vystavěné na základě skutečné události. Ve své podstatě nemám, co bych vytkl, snímek mě bavil po celou dobu a tak není náhoda, že uvažuji i o páté hvězdičce, avšak vzhledem k tomu, že námětem značně podobnému počinu s Piercem Brosnanem (Evelyn; 2002) jsem rovněž dal 4*, nebudu upřednostňovat ani tohle drama, které se mi líbilo o chloupek méně, než zmíněná mladší podívaná. ()

Jufonka 

všetky recenzie používateľa

Velice zajímavý a dojemný film, který se v ČR vysílal snad jen 3x. Děj je podle pravdy, o to je smutnější. Muž, který ztratí všechny syny, ačkoliv se snažil po smrti své ženy být dobrým otcem. V druhé polovině vidíme, co s člověkem dokáže udělat výchova v ústavu. Pokud vás film zaujal, doporučuju komentáře na IMDb, píše tam vnučka jednoho ze synů (tedy ze 4 chlapců), co si myslí o hercích, kteří byli vybráni atd. Poprvé jsem film viděla tak před 12 lety, když mi bylo asi 10. Byla jsem nemocná a ráda jsem se přes den dívala na filmy na ČT2. "Jak jsem ti slíbil" mi utkvěl v paměti, snad proto, jak je působivý. Nejhorší samozřejmě je, že je podle pravdy, a snad každému je jasné, že takto neskončili jen tito 4 chlapci, ale další desítky, stovky, ne-li tisíce dětí, které jsou zcela nepochopitelně zavřeni do zařízení, kam vůbec nepatří. Jedinou útěchou je konec, který v žádném případě není "happy endem", ale přináší alespoň nepatrnou naději. + super hudba, + dobře vybraní herci, + atmosféra. Tenhle snímek byl možná jeden z mých osobních přelomových filmů, díky kterým jsem začala mít ráda v dětství filmy. A to myslím bez nadsázky. Nepamatuju si, že by mě v dětství nějaký film víc "vykolejil". Jméno hlavního hrdiny (Richard) jsem si někam zapsala a řekla jsem si, že hlavně nikdy nesmím zapomenout jméno snímku. A to jsem vážně nikdy nezapomněla. Od tý doby jsem se začala dopoledne, když jsem byla nemocná, pravidelně dívat na filmy a Jak jsem ti slíbil je jeden z těch, na který nikdy nezapomenu. ()

Reklama

Roman.Ticka 

všetky recenzie používateľa

Moc smutný film a hezky natočený, bez efektů a jiných otravných fragmentů. Ukázka jak funguje mašinérie jménem byrokracie, co znamená tvrdost zákona, jak je důležitý nesprávný člověk na správném místě a jaké jsou účinky ústavní výchovy, která je u nás zásadní v péči o děti dodnes. Výkon Marka Harmona byl naprosto přesvědčivý, u některých scén např. u soudu a spolehlivě v závěru, se moje oči slzám neubránily. Pořád existuje naděje, že bílé vrány mezi černými a dobří andělé, nejsou jen prázdné pojmy. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Televízny film, na ktorom bolo ťažké nájsť niečo, čo sa podarilo. Zaujal ma obraz fungovania sociálnej siete v Amerike v 30. rokoch, ktorý pripomínal skôr fašistické Nemecko. A zaujal ma Mark Harmon. Nie však hereckým výkonom, ale iba tým, že je v mojej hlave spojený s NCIS, kde ho vídavam, keď prechádzam v správny čas okolo televízora. ()

zero_zelo 

všetky recenzie používateľa

jako televizní film to nejspíš uměleckou hodnotu nemá. ovšem jako názorná ukázka toho, jak to fungovalo a stále funguje ve státní správě životů by se tenhle film měl pouštět častěji. dojemný, údajně na skutečnejch osudech postavený video, kde vítězí papír a lidská blbost, neznalost a lenost nad zdravým rozumem. téma stále aktuální, žel bohu. kdo má razítko, má moc a ve jménu "dobrejch úmyslů" zničit cokoli. ne nadarmo se říká, že cesta do pekel je dlážděná dobrým úmyslem... film, u kterýmu člověk nepláče dojetím, ale čistou nasraností na systém sociálních primitivů. ()

Galéria (10)

Reklama

Reklama